Krásné jarní neděle pobízejí, ba nutí k vycházce do přírody ty, jež zaměstnáni jsou celý den v dílnách, školách a úřadech. Lomnický okres má mnoho výletních míst, kde pobyt v lesním vzduchu, v kvetoucích ovocných zahradách občerstvuje tělo a pohled v malebná údolí a na vzdálené hory potěší oko a uklidňuje ducha. A koho zajímají příběhy z dob dávno minulých, najde u nás i jejich památníky. Všecky tyto požitky poskytují zříceniny hradu Bradlce.

Z Lomnice a z Nové Paky ke Klepandě, od Jičína k Oujezdcům vede nejpohodlnější cesta na Bradlec. Také od Bradlecké Lhoty Zlatníkem možno přijíti ke hradu bez veliké námahy. Žel, že poslední dva roky mniška (bekyně sosnová) ve značné míře zhubila zelený závoj lesů, jež zakrývají okolní svahy a úbočí melafyrové skály, na níž zbytky hradu trčí k nebesům. Od jižní strany je zřícenina téměř nepřístupna; od severní strany možno vystoupiti na nevelikou skalní rovinku, jež u zbytků hlavní věže poskytuje stanoviště k rozhledu na jih do krásné jičínské krajiny až daleko na východ k Hradci, Pardubicům, k jihu za Veliš, na západě k Bezdězu a Troskám. Pod úpatím Bradlce vidíme v úžlabí vojenskou střelnici, vedle v záplavě květů ovocných stromů Bradleckou Lhotu, nedaleko za ní Lázně Železnice, klášter kartusiánský (nyní mužská trestnice) ve Valdicích, město Jičín, částečně zakrytý Zebínem, napravo Brada, Prachovské skály a Tábor končí překrásný rozhled v tu stranu. Pohled k severu na mohutné Krkonoše je zastřen lesem až po vrchol hradiště se rozkládajícím.

Hrad byl postaven na příkré skále ze země 15 až 20 m vyčnívající, zvané za starodávna "bradlo", od které hrad dostal jméno. Západní část polokruhové zdi je na převislé skále, takže menší okrouhlá věž zde stávavší jakoby ve vzduchu visela. V té straně je zbytek zdí z velikých kvádrů pískovcových až 11 m dlouhých, jež mají uprostřed jamku, aby při stavbě jakýmisi kleštěmi mohly býti sevřeny a vzhůru vytaženy. Kolik potu pracujících robotníků vyžádala si stavba na ten čas nedobytného hradu! Na jiných místech byly postaveny zdi z menších kamenů a delších roubíků melafyrových; někde i cihly jsou přimíseny a to vše jest spojeno maltou tak tvrdou, že ač déšť, slunce a mráz již přes 300 let na obnažené zdivo působí, přece nelze odtrhnouti kámen ode zdi. Ve spojovací zdi a ve věži jsou otvory, v nichž byly trámy nesoucí stropy a podlahy; v některých jsou dosud zbytky bukových trámů. Ze čtyřhranné věže zachovaly se jen dvě strany, v jedné byly vysoké dvéře. Dle otvorů po trámech měla věž přízemí a 2 poschodí, kde asi bydlel pán hradu. Uvnitř hradiště pod vysokou věží jsou zbytky sklepa.Vlastní hrad stál na vysokém skalním bradle, zabíral málo místa, byl nepřístupný a mohl býti dobyt jen vyhladověním posádky. Níže byly hradby. Bezpečnost obyvatelů byla cennější než pohodlný přístup, ale když později obléhající začali užívati děl, pozbyl hrad nedobytnosti, byl opuštěn a páni zřídili si tvrze a zámky v městech.

Hrad Bradlec byl postaven okolo r. 1300 a jeho zboží náleželo pánům z rodu Markvarticů. Havel Ryba z Bradlce byl prvním známým držitelem hradu roku 1322. On i jeho nástupce Markvart z Bradlce byli krve nepokojné a byli žalováni pro škody, krádeže a loupeže. Též Půta z Turgova, pán také na Železnici, byl pán málo pokojný; připomíná se v letech 1356-1379 jako patron kostela v Radimi a v Nové Vsi. Je-li zpráva Beckovského spolehliva, dobyl císař Karel IV. r. 1356 vedle Žampachu také Bradlce. V letech 1391-1417 drželi hrad páni z Jenštejna. R. 1417 královský hejtman Hynek Jablonský dobyt krátce tvrze Lomnice a zajal 18 mužů posádky. Déle mu odporoval Bradlec; použil lsti: Navečer hlučně odtáhl s vojskem od hradu, ale zticha se vrátil. Obléhaní vidouce, že pro nedostatek potravy dlouho se brániti nemohou, tiše v noci z hradu odcházeli, královští jich 35 schytali, hrad opanovali a škůdce do Prahy odvedli, kde byli oběšeni. Vaněk z Jenštejna, majitel hradu, králi Václavovi IV. se podrobil a byl přijat na milost; hrad obdržela darem královna Žofie. Potom střídali se rychle za sebou jako držitelé Bradlce Čeněk z Vartenberka, r. 1431 Mikuláš z Valdštejna, 1437 Hynek Krušina z Lichtenburka a jiní až do konce 15. století. V polovici toho století jako z jiných hradů opět i z Bradlce rytíři loupežné výpravy do okolí jičínského činili, až po r. 1442 okolní pokojné panstvo se vzmužilo, hradů dobylo a některé pobořilo.

Kolem r. 1500 dostal se Bradlec pánům z Valdštejna. Jan z Valdštejna, rada soudu dvorského, měl 4 syny, z nichž Vilém držel Lomnici a Jiří Bradlec. Synové tohoto Jan a Albrecht rozdělili se r. 1533 o dědictví otcovské: Jan dostal Soběraz, Robousy aj. vesnice na jihu, Albrechtovi dostaly se zámek Bradlec s poplužním dvorem (na Žďáře), tvrz Železnice s poplužním dvorem, Těšín, Lhota Bradlecká, Kyje, Nová Ves, Bělá, Syřenov, Žďár vsi celé a necelé, Roztoky a Ústí vsi pusté. Albrecht rozprodal statek po kusech. R. 1538 prodal Novou Ves strýci Vilémovi z Valdštejna na Lomnici. (Viz Sb. I., 89.) R. 1539 prodal zámek Bradlec, tvrz Železnici s městečkem, Těšín, Lhotu, Kyje, Syřenov a Žďár obci města Jičína, ale zápis do desek zemských vložen Jičínským jen na Železnici, Těšín a Lhotu, kdežto hrad Bradlec, Kyje, Syřenov a Žďár dostaly se Mikulášovi Trčkovi z Lípy a na Kumburce, jenž roku 1540 koupil i zbytek panství: Bělou, Oustí, Svojek a Roztoky. Mikuláš zemřel téhož roku a Bradlec s Kumburkem, Velíšem a Smiřicemi dostal jeho syn Vilém a držel je do své smrti r. 1569. Ani páni, ani úředníci na Bradlci již nebydlili, na opravu hradu nic se nenakládalo a tak od té doby připomíná se jako pustý hrad, zejména v zápise r. 1608, jímž Jan Rudolf Trčka z Lípy prodal panství kumburské, slove "zámek pustej Bradlec". Když Albrecht z Valdštejna založil roku 1624 jesuitskou kolej v Jičíně, mimo dějiny "Otcům Jesuitům" věnované, mluví se o lese "nad Zlatníkem, jenž jde až k pustému zámku Bradlci a k Machoňově hůře."

Fotografie ze zříceniny hradu