Památky

Mezi hlavní památky obce patří kostel sv. Prokopa, fara a stará ško­la. V obci bylo i něko­lik hostinců, které však již neex­is­tu­jí. Samozře­j­mostí bylo i něko­lik mlýnů.

KOSTEL SV. PROKOPA

(Josef Jan Fučík)
Kostel v Nové Vsi stál již na počátku 14. sto­letí. Prvním známým farářem byl tu r. 1360 Petr. V prvních dobách byl kostel dřevěný jako v Lom­ni­ci a na Táboře. Teprve před rokem 1588 byl znovu postaven za Elišky z Mar­tinic a z Valdšte­j­na. Od války 30tileté byl fil­iál­ním k Lom­ni­ci.

V nynější podobě byl zno­va postaven r 1765–69. Ze zachovaných účtů zádušních od roku 1599 vyp­isu­jí sem o kostele něk­teré zají­mavé záz­namy. Kostel (záduš) měl již ve starších dobách dosti různých příjmů, jak se může­me přesvědči­ti v zádušních účtech. Příjmy byly: Pros­by do měšečku při bohoslužbách, dary umíra­jících, úroky z půjček sedlákům, za dříví ze zádušního lesa, nájem z polí a luk zádušních, výtěžek prode­je svíček, zho­tovených z vosku, koupeného od vče­lařů ve farnos­ti, poku­ty od osob, jež se mravně pro­hřešili atd. Sedlá­ci v bězích válečných čas­to přišli o dobytek, pro­to jim záduš koupi­la krávy, ze kterých platili záduší roční nájem, který neměl pomi­nouti a pro­to se mu říkalo “železná krá­va”. R. 1599 byly v Nové Vsi jen 4 zádušní krávy na náj­mu po 12 gr. čes., další krávy byly kupovány po 2 k 15 gr. r. 1600, 1604 atd., r. 1610 byly již 23 krávy, r. 1612 bylo 16 krav, r. 1627 18 krav, r. 1655 19 krav, nájem po 35 kr. rýn., r. 1679 ze 20 krav po 35 kr., r. 1732 jen 4 kr., 1749 10 krav. – R. 1749: Poně­vadž před časy nevě­do­mo jakým zařízením neb pov­olením mno­ho “krav železných” od záduší toho­to se odpro­dalo, nyní ale slavná kon­sis­toř takové zase na těch grun­tech, kde předešle byly, míti chce, z té příčiny vel. p. farář vydal za 6 krav po 7 zl. = 42 zl. rýn., bylo tedy po r. 1749 celkem 10 zádušních = železných krav. Nájem z většiny jich odváděl se ještě v letech 80tých min­ulého sto­letí.

R. 1609 bylo ze zádušní pok­lad­ny vynaloženo na stavbu koste­la novoveského 24 k 8 1/2 gr. č. R. 1610 odve­de­no do zádušní truh­lice 37k. 3gr. č. “Urozený pan Mar­t­in Tuhaňský z Btanče”, úřed­ník na Lom­ni­ci, pozná­va­je jak veliké opravy chrám Páně novoveský potře­bu­je, zdi se trha­ly a zeď okolo krchova se boři­la, služby boží aby bez umenšení cti a slávy Pána Boha vykonávány býti mohly, okny většími a větším světlem i ozdobou malířsk­ou (za 15 kop malíři augusti­novi z Nymburka) povo­lil vydati celkem 36 k. 58 gr. č. Na přelití zvonu r. 1618 vydalo se 67k. 36 gr. 3 1/2 den. R. 1621 v úterý památ­ný den Mis­tra Jana Husi v pří­tom­nos­ti J. M. pí. Marie Slava­tové z Valdšte­j­na vyčteny ze zádušní truh­lice novoveské peníze, mělo býti 28 k. 56 gr. 4 1/2 d. bylo jen 20.30.1 1/2 d. a ty dány zase do truh­lice. – Z toho­to zápisu v zádušních účtech patrno, že oby­va­tel­stvo v Nové Vsi a větši­nou i úřed­ní­ci přizná­vali se tenkrát ještě k učení Husovu.) R. 1622 zůstalo za Mikul. Jiráčkem, starším konšelem, 51 k. 19 gr. č., které Jiráček mezi sousedy své pro lehkost mince rozpůjčil a když zase dobrá mince půjde, je povi­nen to zvyupomírati a záduší z toho práv býti. R. 1670 oprave­na dlažba a oltář v kostele. – R. 1672 od správy zvon­ice, co od povětří potrháno a od lípy, která se na to převrhla, potluče­na, dáno 30 kr. – R. 1680 dvě­ma zed­níkům z Vrch­labí od vyzd­vižení nové síňky při chrá­mu Páně za 40 1/2 dne po 20 kr. = 27 zl. rýn., za kří­du pro vše­liké poz­na­menání 1 kr. L. 1681 za 5 liber vosku Mik. Kracíkovi ze Syřen­o­va a 2 libry Václ. Tůmovi z Oustí po 24 kr., r.1682 za 5 lib. od V. Tůmy, od Mich. Kroužka ze Syř. 5 lib., od Petra Tre­jbala, krčmáře, 2 lib. aj. R. 1684 za novou cínovou křtitel­ni­ci Jiř. Kloudovi, kon­váři jičín­ské­mu 12. zl45 kr. rýn. R. 1685 za 5 sáhů dříví ze zádušního lesa po 4 kr. = 20 kr. – L. 1686 (a podob­ně i jiná léta) “pros­by do měšečka” (39 = 8 zl. 37 kr. 3 d.) – R. 1734 udělán nový krchovek pro nekřtěňátka za 1 zl. – R. 1737 od přelití aj. výlo­hy u prostřed­ního zvonu 105 zl. 5 kr. – L.1739 za čtyři nové trouby pro kůr 12 zl. 30 kr. –

R. 1742 od poražení lípy na hřbitově v N. V. pro potře­bu zádušní 24 kr. dovezení do Brodek na pilu 45 kr., pilaři od řezání na fošny a prk­na pro dílo řezbářské 27 kr., lom­nick­é­mu řezbáři Antonínu Kundílkovi od nového oltáře 27 zl. 10 kr. R. 1743 sprá­va varhan 11 zl., – r. 1749 stavba nové zvon­ice z kamene 239 zl. 48 kr. 3 d. a r.1750 196 zl. 18 kr. – R. 1749 postave­na věž nák­ladem 3200 zl., 1753 na věži zvon­ice, r. 1759 kaple, kde pochováni byli faráři: Mikeš, Valášek, Kubín a koop­erá­tor Tomek. – Při stavbě nového koste­la bylo vypla­ceno r. 1766 zed­níkům za 211 1/2 dne 119 zl. 34 kr., nádeníkům za 242 dní 48 zl. 24 kr., kameníkům od oken a dveří 19 zl. 27 kr., sklenářům a zámečníkům od 4 oken do koste­la 44 zl., kováři 28 zl. 39 kr., celkem 555 zl. 20 kr., r. 1767 celkem 487. 31. 41/2 r. 1768 celkem 341. 40, r. 1769 c. 347. 29; různé drob­nos­ti řízeny ještě do r. 1787. Že byl kostel v nynější podobě dostaven r. 1769, dosvědču­je nápis na oblouku a stropu:

DIVo
LoCI aC boheMI­ae
patrono pIetas
ereX­er­at
(MDCCLXVIIII = 1769)

(Svaté­mu patronu mís­ta a Čechie zbožnost vyzd­vih­la 1769)

Kostel­ní zvony dřívější a nynější. Před svě­tovou válk­ou byly na kost. věži 4 zvony.
I. Nejs­tarší zvon “mšes­vat­ník” byl patrně slit ve 14. sto­letí, kdy papež Jan XXII. (r. 1316–1334) nařídíl večerní zvonění, t. j. klekání ke cti Pan­ny Marie, ran­ní zvonění nařízeno r. 1368 a poled­ní r. 1478. Ten­to zvon je bez ozdob a má nahoře nápis gotick­ým pís­mem:
OSANNA,MARIA.
(-Zazvuč, Maria. – Nejs­tarší zvony ze 14. sto­letí byly bez letopoč­tu a bez jmé­na zvon­aře.) Ten­to zvon pro své stáří byl zachráněn před rekvisicí.
II. Druhý veliký zvon “Sv. Prokop” vážil 639 kg a měl v pře­du nápis:

KRISTUS UM
RZEL PRO HR
ZICHY NASSE
WSTAL ZMRTWYCH
PRO OSPRAVEDL
NIENI NASSE

UROZENA PANI ELISSKAMARTINIC A NA LOMNICI WDOWA POZUSTALA PODOBRE PAMIETY UROZENEM PANU PANU WACLAVOWIWALDSSTEYNA MOCNA OTCOWSKA PORUCZNYCE SYROTKUW A STATKU PO TEMZ MANZJELU SWEM POMOCUDIELANI TOHOTO ZVONU DALA A PRO PAMATKU SWAU DO NOWE WSY POD LOMNICY UDIELATI GEY PORUCZYLA SKRZE GEDNANI UROZENEHO PANA MARTINA TUHANSKEHOTUHANE URZEDNIKA NA LOMNICY

STALO SE LETA 1588
 
WACLAWWALDSTEJNA
NA LOMNICY ETC.
ELISSKAMARTINIC
NA LOMNICY ETC.

 

(vzadu obraz sv. Prokopa a nápis:)
SLOWUTNY BRYKCY ZWONARZCYMPERKU W NOWEM MIESTIE PRAZSKEM UDIELAL. PRELITY OD KARLA BELMANNA C. K. DVORNÍHO ZVONAŘE V PRAZE 1859.

III. Třetí zvon “poledňák” vážil 248 kg, byl již prasklý, nahoře doko­la měl nápis:

Me fecit Nicolavs Löw Pra­gae
 
S. Maria
(vzadu obraz Pan­ny Marie)
ora pro nobis.
Sal­va­tor mundi
(v pře­du obraz Pána Ježíše)
Non enim est in alio aliquo
Salus act; C : 4.

Dole doko­la:
Haec Cam­pana Con­tus Pra­gen­sis ad S. Sal­va­torem ord: Min­im: SP: Fran­cis­ci de Pavla refusa est in hon­orem Sal­va­toris mundi sue Smae Matris. Die 20. Aug: Ao MDCLXXXX.

IV. “Umíráček”koupen byl r. 1790 od Jos. Miz­ery čís. d. 157; ten právě zemřel, když se tenkráte zvonek zavěšo­val.

 

Když ve svě­tové vál­ce Rak­ousku se již nedostá­valo kovů na výrobu děl, byly rekvírovány zvony, zvláště ty, které nemě­ly his­torické a umělecké ceny. Tak ztratil zde­jší kostel dne 16.října 1916 zvon “poledňák”, dne 29.října 1917 zvon “Prokop”, pak zvonek ze školy 341 kg a 2 cim­bá­ly k bití věžových hod­in; ve 2 hod. odpol. se těmi zvony naposledy zvonilo, potom 3 vojá­ci od 74. pluku z Jičí­na zvony sun­dali, roz­bili a do Liberce odve­zli. Říd. uč. Řehořek získal kus zvonoviny pro škol­ní sbírku. Mělo býti taky vze­to z varhan asi 80 – 100 kg dobrého cínu, ale říd. uč. s kaplanem pod­platili penězi, máslem a tvaro­hem varhanáře M. z K. H. že od rekvisice píš­tal upustil.

Oč Rak­ousko ve vál­ce kostel za nepa­trnou náhradu připrav­ilo, to muselo obe­cen­stvo z vlast­ních kapes zno­va pořídi­ti. Nejdříve ze sbírky pořídili zvon umíráček, ale ten byl ze špat­ného válečného kovu, pro­to vydá­val nelibý hlas. R. 1925 farář P. Kra­tochvíl vykon­al po celé farní osadě novou sbírku, ze které pořízeny nové zvony mohut­ně a lahod­ně znějící (cis 2, jis 1, h1) a vážící 462, 321 a 17 kg za úhrn­ný peníz 25.760 Kč 44 h od Rich. Herolda v Chomu­tově. Nové zvony posvětil Th. Dr. Fr. Reyl z Hrad­ce Král. dne 14. 6. 1925.

 

FARA

Kde a kdy postave­na byla poprvé fara, neza­chova­ly se zápisy, ale podobá se pravdě, že bývala na místě fary nynější a když fara ve vál­ce třicetileté osiře­la, zanikla a teprve roku 1786 za 6 zl. zho­toven plán na farní budovu a ta r. 1787–88 byla postave­na. Než byla dostave­na, bydlel farář v nové škole a zatím vyučo­valo se v domku čís. 55. Nábožen­ský fond přis­pěl na stavbu r. 1788 částk­ou 588 zl. 28 1 kr. rýn. Tato stará fara měla val­movou šin­de­lovou střechu; budova byla r. 1891 zboře­na a nová zděná o 1 poschodí dostavě­na r. 1893 nák­ladem 12.813 zl. 13 kr. r. č.

Faráři v Nové Vsi:

Prvním známým byl zde Petr, který r. 1360 uváděl Mikuláše, kněze z Prahy , na faru lom­nick­ou; r. 1362 po smr­ti Petro­vě ustanoven do N. Vsi Jan z Loučné Hůry u Smi­dar: r. 1363 dostal se Jan odtud do Kozo­jed a na jeho mís­to přišel Michal z Vinoře, uve­den byv farářem lom­nick­ým; po Michalově smr­ti 1391 se tu stal farářem vzác­ný muž Prokop, kněz z Prahy; r. 1412 farář Prokop pro jisté příčiny byl fary zbaven a ustanoven sem Jan Šimon z Veselí. R. 1402 Jan řečený Korček z Roček a Boreš z Nové Vsi zřídili při zde­jším kostele kapli. Od válek husit­ských není zná­mo nic o kněžích na zde­jší faře.

Roku 1514 byl v Nové Vsi na faře jakýsi kněz, nepochyb­ně utrakvis­ta, který před tím byl v Nové Pace a tam Bříšt­ského a jiné zhoubce zem­ské pře­chová­val. Mikuláš Trčka z Lípy na Opočně poslal za ním do Nové vsi ozbro­jence a žádal, aby kněz dovo­lil jim na faře ty zhoubce hle­dati, ale kněz zavřel se na srubě, kamením na posly házel a z ručnic stříleti dal. Potom jich pře­ce dobyli a jeho vza­li třetího, též groše a peníze, falešné groše a peníze, též falešné kolky železce, jim­iž ty mince dělal. Trčka psal Petro­vi z Rosen­berka o dobrozdání , má-li Břišt­ského dodati k soudu do Prahy. (Český archiv XI. 170–183.)

Je jis­to, že fara novoveská byla bez kněží, že r. 1648 byl kostel v Nové Vsi jako komendát­ní, tj. s proza­tím­ní službou, tedy ne jako fil­iál­ní k Lom­ni­ci, tak že až do r. 1787 duchoven­stvo lom­nické zde bohoslužby vykoná­valo. Pouze po krátk­ou dobu (r. 1662–68) měla Nová Ves svého duchovního Vojtěch Čer­venku z Turnova, který se stal potom děkanem v Jičíně, arciděkanem v Plzni a kanovníkem v Lit­o­měřicích, kde zemřel r. 1694. Byl také spiso­vatelem v oboru nábožen­ském.

Když císař Josef II. zrušil kláštery, jichž kněží neza­měst­ná­vali se vyučováním nebo ošetřováním nemoc­ných, klášterní­ci byli posláni za faráře a kaplany na neob­sazené fary a z jmění zrušených klášterů zři­zo­val nové, tak zvané “císařské fary”. Na ten způ­sob stal se v Nové Vsi v únoru 1787 prvním samostat­ným farářem Leopold Jako­bi, převor Augustián­ského kláštera ve Vrch­labí a kaplanem Michal Čejka, kaza­tel řádu Paulán­ského v Nové Pace. Faráři poukázán plat 400 zl. z nábožen­ského fon­du a užitek z 10 měr pozemků kaplan měl 200 zl. z nábožen­ského fon­du.

Další faráři byli:
2. Jan Mikeš, admin. 1796–00, far. do 1813, kdy zemřel
3. adm. Fr. Zed­níček (1813–14)
4. far. Jan Valášek (1814–18)
5. adm. Fr. Holec (1818)
6. far. Josef Kubín (1818–26, zemřel)
7. adm. Josef Dušek (1826)
8. far. Fr. Huda (1826–30, do Vrsců)
9. adm. Mart Prokeš, kaplan lom­nický (1830)
10. far. Jan Novák (1830–39 do Borové)
11. adm. Josef Chaloup­ka (1839–40)
12. far. Jan Novot­ný z Mladočo­va (1840–51, do Rovně)
13. adm. Jan Neš­por (1851 po 4 měsíce)
14. far. Antonín Jelínek (1851–52, do Mříčné)
15. adm. Pavel Dusílek, adm. z. Mříčné,(1852)
16. far. Jan Hron (852–61, do Kuk­len)
17. adm. Vojtěch Licht­en­berg (1861, do Kuk­len)
18. farář Josef Urban z Plotiště (1861–66, zemřel)
19. adm. za nemo far. Josef Jodas (1864–66, za adm. do Mříčné)
20. far. Josef Doubrava, far. Kun­val­du (1866–85, zemřel)
21. adm. Josef Klapálek (1885–86, do Mladočo­va)
22. farář Vinc. Mrštík, kat­e­ch. v Lom­ni­ci, pak v Náchodě (1886–1920)
23. adm. Josef Han­zlík (1920–21)
24. far. Vojtěch Kra­tochvíl (1921–28)
25. farářem děkan Fran­tišek Říb

Koop­erá­toři (kaplani):
1. Paulán Michal Čejka (1787–91)
2. Paulán Tomáš Procházka (1791–92)
3. kapucín Rochus Teisinger (1792–96)
4. Antonín Löw
5. Samuel Kunert (1800–06)
6. Fran­tišek Zed­níček (1806–1°813)
7. Antonín Saal (1813–16)
8. Fran­tišek Holec (1816–18)
9. Fran­tišek Blažek (1818–27)
10. Josef Stumpf (1827–39)
11. Jan Zab­ský (1839–41)
12. Alois Tomek (1841–42)
13. Josef Doubrava (1842–47)
14. Jan Nožička (1847–49)
15. Vojtěch Licht­en­berg (1849–61)
16. Josef Jodas (1862–64)
17. Václav Tříska(1867–69)
18. Vin­cenc Mrštík (1870–74)
19. Josef Klapálek (1874–1886)
20. Josef Bed­nář (1888–89)
21. Fran­tišek Opřátko (1889–92)
22. Antonín Mif­fek (1892–94)
23. Josef Pecka (1894–97)
24. Josef Kouba (1897–1906)
25. Bohu­mil Kobza (1906–1909)
26. Josef Han­zlík (1909–1913)
27. Jan Ježek (1913, opět Josef Han­zlík (1920–21).

ŠKOLA

Součas­nost školy v Nové Vsi n. Pop.(1994–2004)

Kdy byla ško­la v Nové Vsi založe­na, neza­chovalo se zpráv. Bezpochy­by jako v jiných ves­nicích tak i zde za starších časů vůbec školy neby­lo; něk­terý vys­loužilý voják vyučo­val stří­davě po staveních něk­teré děti, jejichž rodiče si přáli, aby děti aspoň čísti se nauči­ly. Roku 1713 určitě zvlášt­ní školy neby­lo, ale v berní rol­li poz­na­menáno, že “kan­tor ve vlast­ním příbytku děti učí.”

První známá stálá ško­la byla snad jižně od koste­la, mezi nynějším statkem čís. 136 a 193, kde dlouho se říkalo “na školišti”, “školiště”, “na domišti”. Potom snad ještě jin­de se vyučo­valo. Řád­ného učitele v obci neby­lo ještě roku 1764, kdy “lom­nický kan­tor” bral 4 zl. za muz­icírování při bohoslužbách; tenkrát kon­al bohoslužby v Nové Vsi i kněz a hráli hudeb­ní­ci z Lom­nice.

Teprve r. 1787 – 88 postavi­la obec svým nák­ladem stálou školu na zádušním pozemku, kde sto­jí nynější ško­la. Ško­la byla dřevěná, měla val­movou střechu, jako měla fara do r. 1891. Obec dala dříví, šin­del, prk­na a 388 zl. r. Plán na faru a školu zapla­cen penízem 6 zl. Ze zádušní pok­lad­ny r. 1786. Roku 1788 bylo na stavbu školy použi­to i 88 zl. 12 kr. zádušních peněz, jež nahradil nor­mál­ní fond. Tenkrát chodi­ly sem do školy také děti z Bělé, Syřen­o­va, Žďáru a Oustí.

Prvním učitelem roku 1787 byl ustanoven Jan Doubravský z Lom­nice. Jeho příjmy byly: Sobotáles od 104 dětí 45 zl. 37 kr., za vedení kostel­ního rejstříku 35 kr., za kostel­ní službu 4 zl., od obce za hud­bu o Božím Těle a o sv. prokopu 2 zl., ze škol­ního fon­du 49.48, celkem 101.20, z nábožen­ského fon­du 16 zl. za škol­ní top­ivo; na vytápění učeb­ny dává obec 6, vrch­nost 2 sáhy dříví a od roku 1810 ještě 1 sáh ze zádušního lesa na opako­vací hod­ny. Než byla vys­tavě­na fara, byla umístě­na ve škole a zatím učilo se v domku čís. 55 n.

Roku 1876 byla stará ško­la rozboře­na, nová, zděná o 1 poschodí nák­ladem 15.300 zl. vys­tavě­na a 19.listopadu 1876 vysvě­ce­na. V čas stavby učilo se (2 třídy) v čís. d. 136 a 59. Od 15.9.1877 sta­la se ško­la tro­jtříd­ní. Zem­ská škol­ní rada povo­lila dnem 15.10.1929 otevření zatlm­ní pobočky při 1.třídě a ustanove­na sem čtvrtá literní učitelka.

Učitelé, od r. 1870 řídící učitelé:
1. Jan Doubravský z Lom­nice (1787–1792, odstěho­val se do Babic),
2. Jan Got­vald, učitel v Babicích, 1792–1837,
3. Jan Valz z Nového Bydžo­va (1837–1848, kdy v Nové Vsi zemřel)
4. Jan Brt­va z Košť. Olešnice, fil­iál­ní učitel v Bělé (1849–1864, zde zemřel t.r.)
5. pro­vi­sor Josef Zajíc, podučitel v Oubislav­icích (1864–1865, stal se potom učitelem v Bystré na Opočen­sku)
6. Alois Machek, učitel v Bystré na Opočen­sku (1865–1881, byl dán do výs­lužby 1881, zemřel roku 1882 v Železni­ci)
7. Zatím­ní říd. uč. Frant. L. Zelinka z Křížlic (4 měsíce r. 1881–1882)
8. Václav Obešlo z Kozo­jed, učitel v Lom­ni­ci (1882–1909, odešel do výs­lužby do Jičí­na, v Lom­ni­ci i v Nové Vsi těšil se veliké oblibě a byl v obou místech člen­em obec­ního zas­tupi­tel­st­va)
9. Josef Řehořek z Hrabačo­va, říd. uč. v Jesen­ném (1909–1923, odešel do výs­lužby do Mladé Boleslavi, kde zemřel r. 1925)
10. Fran­tišek Hásek ze Stružince, řídící učitel od 1.1.1924

Učitelé a mladší učitelé:
1. Josef Got­vald, syn druhého zde­jšího učitele, pomoc­ník do r. 1830, stal se učitelem na Košově
2. Josef Lho­ta ze St. Mís­ta (1831–1837, dostal se do Chotče)
3. Václav Kaz­da z Konec­ch­lumě (1838, pak v Jičíně, 1839–48 zase do Nové Vsi)
4. Josef Str­nad z Podhrádě, pomoc­ník v Sobčicích (zde 1838–39, odešel do Jičí­na)
5. poduč. Alois Saal z Vojic (1848–50)
6. poduč. Václav Morávek ze Lho­ty Bradlecké (1853–54, dostal se do Pecky)
7. Josef Prokop ze Zásady, poduč. v Osenicích (1872–73, zemřel v Praze)
8. výpom. poduč. Josef Gottwald, kre­jčí a hudeb­ník z Nové Vsi (1873–75, stal se výp. uč. v Oustí)
9. Fran­tišek Zelenka, kand. učitel z Nové Vsi (1875–78, potom dále stu­doval a zemřel jako Čachotín­ský poduč. na dov­olené v Nové Vsi)
10. Učitel Fran­tišek L. Zelinka z Křižlic odešel do Hoř. Ham­ru
11. Ml. učitel Josef Fučík z Lom­nice (1878–79, potom 1880–86, odešel do Bradlecké Lho­ty)
12. výp. podučitel Fran­tišek Šolta z Přelouče (1879, prop­uštěn)
13. výp. poduč. Fran­tišek Sol­dat ze Zásady (1879–80, odstoupil)
14. poduč. Václav Šíp z Byšic (1881–82, do Lom­nice)
15. zat. poduč. Anna Glas­rová z Prahy (1886, prop­uště­na)
16. Ml. učit. Josef Štouda z Verdeku, poduč. v Syřen­ově (1887–1905)
17. Učitel Josef Šulc (1887–94, potom do Kyjů)
18. Ml. učit. Václav Straka z Dra­ho­raze (1894–97, potom do Rváčo­va)
19. Ml. uč. Žofie Hajná (1897–98)
20. Ml. uč. Antonín Polák (1898–99, potom do Lom­nice)
21. Ml. uč. Fran­tišek Večerník z Libštá­tu (1900, potom do Lom­nice)
22. Zat. uč. Anas­tasie Cvetlerová (1904–05)
23. Zat. uč. Bohuslav Matoušek (1905–06)
24. Def. uč. Václav Straka po druhé (1905–1916, zemřel v N.Vsi 12.8.1916)
25. Zat. uč. Jose­fa vlčková (1906–11)
26. uč. Josef Nožička (1912)
27. výpo­moc. učit. Anna Petro­vá z Lom­nice (1912–13)
28. zatím. uč. Marie Erleba­chová (1916–19)
29. def. učit. Fran­tišek Hásek ze Stružince (1917–23)
30. Zatím učit. Jana Slavíková (1923 – 5 měsíců)
31. zas­tup. učit. Marie Erleba­chová (po druhé) (1923–24); defin. uč. 1924 – dosud)
32. zas­tup. učit. Otakar Jelínek (1923–24)
33. zas­tup. učitel Jaroslav Vagenknecht (1923 – půl měsíce)
34. zas­tup. učit. Růže­na Dolen­ská (1923 – 2 měsíce)
35. zas­tup. učit. Karel Navrátil z Lom­nice (1924–25)
36. zat. učit. Josef Dlouhý ze Soběraze (1925–26)
37. defin. uč. Oldřích Miča z Lom­nice (1925–28, zde měl dov­ole­nou a vyučo­val na Sloven­sku a ve Víd­ni)
38. výp. učit. Lud­mi­la Wágnerová (1927–28)
39. výp. uč. Alois Koudelka (1928 – 4 měsíce)
40. defin. uč. Vlas­ta Háková (1929)
41. defin. učit. Fran­tišek Konečný (d 1.9.1929)
42. zat. učitelka Marie Zabran­ská z Jičí­na (od 15.10.1929)

Indus­triál­ní učitelky:
1. Eliška Jonová z Pecky (1883–1923, potom zde do výs­lužby a zemře­la zde 1929)
2. zat. učit. žen. ruč. prací Anna Dolen­ská (1922–23)
3. zat. učit. žen ruč. prací Marie Borůvková (1923–24)
4. zat. učit. žen. ruč. prací a dom. nauk. Emi­lie Berbrová (1924–25)
5. def. učit. žen. ručních prací a dom. nauk (po druhé) Marie Borůvková (od r. 1926)

 

SOCHY, POMNÍKY

 

KŘÍŽE

 

ZUJ: 577341
IČ: 00275948
DIČ: CZ 00275948
Č.ú.: 1263095309 / 0800
ID datové schránky: 28yan8n
PSČ: 512 71 Nová Ves n. Popelk­ou
Kód katas­trál­ního území: 15095738

Obec­ní úřad Nová ves nad popelk­ou 244
512 71 Nová Ves n. Pop
(+420) 481 675 173
ou@novavesnadpopelkou.cz
Úřed­ní hodiny
Po 08:00–11:30 | 12:30–17:00
St 08:00–11:30 | 12:30–17:00
Mimo úřed­ní hodiny po tel. dom­lu­vě.

ID: 123456
ZUJ: 577341
IČ: 00275948
DIČ: CZ 00275948
Č.ú.: 1263095309 / 0800
ID datové schránky: 28yan8n
PSČ: 512 71 Nová Ves n. Popelk­ou
Kód katas­trál­ního území: 15095738

Obec­ní úřad Nová ves nad popelk­ou 244
512 71 Nová Ves n. Pop
(+420) 481 675 173
ou@novavesnadpopelkou.cz
Úřed­ní hodiny
Po 08:00–11:30 | 12:30–17:00
St 08:00–11:30 | 12:30–17:00
Mimo úřed­ní hodiny po tel. dom­lu­vě.