Památky

Mezi hlav­ní památ­ky obce pat­ří kos­tel sv. Pro­ko­pa, fara a sta­rá ško­la. V obci bylo i něko­lik hos­tin­ců, kte­ré však již nee­xis­tu­jí. Samo­zřej­mos­tí bylo i něko­lik mlýnů.

KOSTEL SV. PROKOPA

(Josef Jan Fučík)
Kos­tel v Nové Vsi stál již na počát­ku 14. sto­le­tí. Prv­ním zná­mým fará­řem byl tu r. 1360 Petr. V prv­ních dobách byl kos­tel dře­vě­ný jako v Lomni­ci a na Tábo­ře. Tepr­ve před rokem 1588 byl zno­vu posta­ven za Eliš­ky z Mar­ti­nic a z Vald­štej­na. Od vál­ky 30ti­le­té byl fili­ál­ním k Lomni­ci.

V nyněj­ší podo­bě byl zno­va posta­ven r 1765–69. Ze zacho­va­ných účtů záduš­ních od roku 1599 vypi­su­jí sem o kos­te­le někte­ré zají­ma­vé zázna­my. Kos­tel (záduš) měl již ve star­ších dobách dosti růz­ných pří­jmů, jak se může­me pře­svěd­či­ti v záduš­ních účtech. Pří­jmy byly: Prosby do měšeč­ku při boho­služ­bách, dary umí­ra­jí­cích, úro­ky z půj­ček sed­lá­kům, za dří­ví ze záduš­ní­ho lesa, nájem z polí a luk záduš­ních, výtě­žek pro­de­je sví­ček, zho­to­ve­ných z vosku, kou­pe­né­ho od vče­la­řů ve far­nos­ti, poku­ty od osob, jež se mrav­ně pro­hře­ši­li atd. Sed­lá­ci v bězích váleč­ných čas­to při­šli o doby­tek, pro­to jim záduš kou­pi­la krá­vy, ze kte­rých pla­ti­li zádu­ší roč­ní nájem, kte­rý neměl pomi­nou­ti a pro­to se mu říka­lo “železná krá­va”. R. 1599 byly v Nové Vsi jen 4 záduš­ní krá­vy na nájmu po 12 gr. čes., dal­ší krá­vy byly kupo­vá­ny po 2 k 15 gr. r. 1600, 1604 atd., r. 1610 byly již 23 krá­vy, r. 1612 bylo 16 krav, r. 1627 18 krav, r. 1655 19 krav, nájem po 35 kr. rýn., r. 1679 ze 20 krav po 35 kr., r. 1732 jen 4 kr., 1749 10 krav. – R. 1749: Poně­vadž před časy nevě­do­mo jakým zaří­ze­ním neb povo­le­ním mno­ho “krav želez­ných” od zádu­ší toho­to se odpro­da­lo, nyní ale slav­ná kon­sis­toř tako­vé zase na těch grun­tech, kde pře­de­šle byly, míti chce, z té pří­či­ny vel. p. farář vydal za 6 krav po 7 zl. = 42 zl. rýn., bylo tedy po r. 1749 cel­kem 10 záduš­ních = želez­ných krav. Nájem z vět­ši­ny jich odvá­děl se ješ­tě v letech 80tých minu­lé­ho sto­le­tí.

R. 1609 bylo ze záduš­ní poklad­ny vyna­lo­že­no na stav­bu kos­te­la novo­ves­ké­ho 24 k 8 1/2 gr. č. R. 1610 odve­de­no do záduš­ní truh­li­ce 37k. 3gr. č. “Uro­ze­ný pan Mar­tin Tuhaň­ský z Btan­če”, úřed­ník na Lomni­ci, pozná­va­je jak veli­ké opra­vy chrám Páně novo­veský potře­bu­je, zdi se trha­ly a zeď oko­lo krcho­va se boři­la, služ­by boží aby bez umen­še­ní cti a slá­vy Pána Boha vyko­ná­vá­ny býti moh­ly, okny vět­ší­mi a vět­ším svět­lem i ozdo­bou malíř­skou (za 15 kop malí­ři augusti­no­vi z Nym­bur­ka) povo­lil vyda­ti cel­kem 36 k. 58 gr. č. Na pře­li­tí zvo­nu r. 1618 vyda­lo se 67k. 36 gr. 3 1/2 den. R. 1621 v úte­rý památ­ný den Mis­tra Jana Husi v pří­tom­nos­ti J. M. pí. Marie Sla­va­to­vé z Vald­štej­na vyčte­ny ze záduš­ní truh­li­ce novo­ves­ké pení­ze, mělo býti 28 k. 56 gr. 4 1/2 d. bylo jen 20.30.1 1/2 d. a ty dány zase do truh­li­ce. – Z toho­to zápi­su v záduš­ních účtech patr­no, že oby­va­tel­stvo v Nové Vsi a vět­ši­nou i úřed­ní­ci při­zná­va­li se ten­krát ješ­tě k uče­ní Huso­vu.) R. 1622 zůsta­lo za Mikul. Jiráč­kem, star­ším kon­še­lem, 51 k. 19 gr. č., kte­ré Jirá­ček mezi sou­se­dy své pro leh­kost min­ce roz­půj­čil a když zase dob­rá min­ce půjde, je povi­nen to zvy­upo­mí­ra­ti a zádu­ší z toho práv býti. R. 1670 opra­ve­na dlaž­ba a oltář v kos­te­le. – R. 1672 od sprá­vy zvo­ni­ce, co od povět­ří potr­há­no a od lípy, kte­rá se na to pře­vrhla, potlu­če­na, dáno 30 kr. – R. 1680 dvě­ma zed­ní­kům z Vrchla­bí od vyzdvi­že­ní nové síň­ky při chrá­mu Páně za 40 1/2 dne po 20 kr. = 27 zl. rýn., za kří­du pro vše­li­ké pozna­me­ná­ní 1 kr. L. 1681 za 5 liber vosku Mik. Kra­cí­ko­vi ze Syře­no­va a 2 lib­ry Václ. Tůmo­vi z Ous­tí po 24 kr., r.1682 za 5 lib. od V. Tůmy, od Mich. Krouž­ka ze Syř. 5 lib., od Petra Trej­ba­la, krč­má­ře, 2 lib. aj. R. 1684 za novou cíno­vou křti­tel­ni­ci Jiř. Klou­do­vi, kon­vá­ři jičín­ské­mu 12. zl45 kr. rýn. R. 1685 za 5 sáhů dří­ví ze záduš­ní­ho lesa po 4 kr. = 20 kr. – L. 1686 (a podob­ně i jiná léta) “prosby do měšeč­ka” (39 = 8 zl. 37 kr. 3 d.) – R. 1734 udě­lán nový krcho­vek pro nekřtě­ňát­ka za 1 zl. – R. 1737 od pře­li­tí aj. výlo­hy u pro­střed­ní­ho zvo­nu 105 zl. 5 kr. – L.1739 za čty­ři nové trouby pro kůr 12 zl. 30 kr. –

R. 1742 od pora­že­ní lípy na hřbi­to­vě v N. V. pro potře­bu záduš­ní 24 kr. dove­ze­ní do Bro­dek na pilu 45 kr., pila­ři od řezá­ní na foš­ny a prk­na pro dílo řez­bář­ské 27 kr., lomnic­ké­mu řez­bá­ři Anto­ní­nu Kun­díl­ko­vi od nové­ho oltá­ře 27 zl. 10 kr. R. 1743 sprá­va var­han 11 zl., – r. 1749 stav­ba nové zvo­ni­ce z kame­ne 239 zl. 48 kr. 3 d. a r.1750 196 zl. 18 kr. – R. 1749 posta­ve­na věž nákla­dem 3200 zl., 1753 na věži zvo­ni­ce, r. 1759 kap­le, kde pocho­vá­ni byli fará­ři: Mikeš, Valá­šek, Kubín a koo­pe­rá­tor Tomek. – Při stav­bě nové­ho kos­te­la bylo vypla­ce­no r. 1766 zed­ní­kům za 211 1/2 dne 119 zl. 34 kr., náde­ní­kům za 242 dní 48 zl. 24 kr., kame­ní­kům od oken a dve­ří 19 zl. 27 kr., skle­ná­řům a zámeč­ní­kům od 4 oken do kos­te­la 44 zl., ková­ři 28 zl. 39 kr., cel­kem 555 zl. 20 kr., r. 1767 cel­kem 487. 31. 41/2 r. 1768 cel­kem 341. 40, r. 1769 c. 347. 29; růz­né drob­nos­ti říze­ny ješ­tě do r. 1787. Že byl kos­tel v nyněj­ší podo­bě dosta­ven r. 1769, dosvěd­ču­je nápis na oblou­ku a stro­pu:

DIVo
LoCI aC bohe­MI­ae
pat­ro­no pIe­tas
ereXe­rat
(MDCCLXVIIII = 1769)

(Sva­té­mu pat­ro­nu místa a Čechie zbož­nost vyzdvihla 1769)

Kos­tel­ní zvo­ny dří­věj­ší a nyněj­ší. Před svě­to­vou vál­kou byly na kost. věži 4 zvo­ny.
I. Nej­star­ší zvon “mše­svat­ník” byl patr­ně slit ve 14. sto­le­tí, kdy papež Jan XXII. (r. 1316–1334) naří­díl večer­ní zvo­ně­ní, t. j. kle­ká­ní ke cti Pan­ny Marie, ran­ní zvo­ně­ní naří­ze­no r. 1368 a poled­ní r. 1478. Ten­to zvon je bez ozdob a má naho­ře nápis gotic­kým pís­mem:
OSANNA,MARIA.
(-Zazvuč, Maria. – Nej­star­ší zvo­ny ze 14. sto­le­tí byly bez leto­poč­tu a bez jmé­na zvo­na­ře.) Ten­to zvon pro své stá­ří byl zachrá­něn před rekvi­si­cí.
II. Dru­hý veli­ký zvon “Sv. Pro­kop” vážil 639 kg a měl v pře­du nápis:

KRISTUS UM
RZEL PRO HR
ZICHY NASSE
WSTAL ZMRTWYCH
PRO OSPRAVEDL
NIENI NASSE

UROZENA PANI ELISSKAMARTINIC A NA LOMNICI WDOWA POZUSTALA PODOBRE PAMIETY UROZENEM PANU PANU WACLAVOWIWALDSSTEYNA MOCNA OTCOWSKA PORUCZNYCE SYROTKUW A STATKU PO TEMZ MANZJELU SWEM POMOCUDIELANI TOHOTO ZVONU DALA A PRO PAMATKU SWAU DO NOWE WSY POD LOMNICY UDIELATI GEY PORUCZYLA SKRZE GEDNANI UROZENEHO PANA MARTINA TUHANSKEHOTUHANE URZEDNIKA NA LOMNICY

STALO SE LETA 1588
 
WACLAWWALDSTEJNA
NA LOMNICY ETC.
ELISSKAMARTINIC
NA LOMNICY ETC.

 

(vza­du obraz sv. Pro­ko­pa a nápis:)
SLOWUTNY BRYKCY ZWONARZCYMPERKU W NOWEM MIESTIE PRAZSKEM UDIELAL. PRELITY OD KARLA BELMANNA C. K. DVORNÍHO ZVONAŘE V PRAZE 1859.

III. Tře­tí zvon “poled­ňák” vážil 248 kg, byl již prask­lý, naho­ře doko­la měl nápis:

Me fecit Nico­lavs Löw Pra­gae
 
S. Maria
(vza­du obraz Pan­ny Marie)
ora pro nobis.
Sal­va­tor mun­di
(v pře­du obraz Pána Ježí­še)
Non enim est in alio aliquo
Salus act; C : 4.

Dole doko­la:
Haec Cam­pa­na Con­tus Pragensis ad S. Sal­va­to­rem ord: Minim: SP: Fran­cis­ci de Pavla refusa est in hono­rem Sal­va­to­ris mun­di sue Smae Mat­ris. Die 20. Aug: Ao MDCLXXXX.

IV. “Umí­rá­ček”kou­pen byl r. 1790 od Jos. Mize­ry čís. d. 157; ten prá­vě zemřel, když se ten­krá­te zvo­nek zavě­šo­val.

 

Když ve svě­to­vé vál­ce Rakous­ku se již nedo­stá­va­lo kovů na výro­bu děl, byly rekví­ro­vá­ny zvo­ny, zvláš­tě ty, kte­ré nemě­ly his­to­ric­ké a umě­lec­ké ceny. Tak ztra­til zdej­ší kos­tel dne 16.října 1916 zvon “poled­ňák”, dne 29.října 1917 zvon “Pro­kop”, pak zvo­nek ze ško­ly 341 kg a 2 cim­bá­ly k bití věžo­vých hodin; ve 2 hod. odpol. se těmi zvo­ny napo­sle­dy zvo­ni­lo, potom 3 vojá­ci od 74. plu­ku z Jičí­na zvo­ny sun­da­li, roz­bi­li a do Liber­ce odvez­li. Říd. uč. Řeho­řek zís­kal kus zvo­no­vi­ny pro škol­ní sbír­ku. Mělo býti taky vze­to z var­han asi 80 – 100 kg dob­ré­ho cínu, ale říd. uč. s kap­la­nem pod­pla­ti­li peně­zi, más­lem a tva­ro­hem var­ha­ná­ře M. z K. H. že od rekvi­si­ce píštal upus­til.

Oč Rakous­ko ve vál­ce kos­tel za nepa­tr­nou náhra­du při­pra­vi­lo, to muse­lo obe­cen­stvo z vlast­ních kapes zno­va poří­di­ti. Nejdří­ve ze sbír­ky poří­di­li zvon umí­rá­ček, ale ten byl ze špat­né­ho váleč­né­ho kovu, pro­to vydá­val neli­bý hlas. R. 1925 farář P. Kra­to­chvíl vyko­nal po celé far­ní osa­dě novou sbír­ku, ze kte­ré poří­ze­ny nové zvo­ny mohut­ně a lahod­ně zně­jí­cí (cis 2, jis 1, h1) a váží­cí 462, 321 a 17 kg za úhrn­ný peníz 25.760 Kč 44 h od Rich. Herol­da v Cho­mu­to­vě. Nové zvo­ny posvě­til Th. Dr. Fr. Reyl z Hrad­ce Král. dne 14. 6. 1925.

 

FARA

Kde a kdy posta­ve­na byla popr­vé fara, neza­cho­va­ly se zápi­sy, ale podo­bá se prav­dě, že býva­la na mís­tě fary nyněj­ší a když fara ve vál­ce tři­ce­ti­le­té osi­ře­la, zanikla a tepr­ve roku 1786 za 6 zl. zho­to­ven plán na far­ní budo­vu a ta r. 1787–88 byla posta­ve­na. Než byla dosta­ve­na, byd­lel farář v nové ško­le a zatím vyu­čo­va­lo se v dom­ku čís. 55. Nábo­žen­ský fond při­spěl na stav­bu r. 1788 část­kou 588 zl. 28 1 kr. rýn. Tato sta­rá fara měla val­mo­vou šin­de­lo­vou stře­chu; budo­va byla r. 1891 zbo­ře­na a nová zdě­ná o 1 poscho­dí dosta­vě­na r. 1893 nákla­dem 12.813 zl. 13 kr. r. č.

Faráři v Nové Vsi:

Prv­ním zná­mým byl zde Petr, kte­rý r. 1360 uvá­děl Miku­lá­še, kně­ze z Pra­hy , na faru lomnic­kou; r. 1362 po smr­ti Pet­ro­vě usta­no­ven do N. Vsi Jan z Louč­né Hůry u Smi­dar: r. 1363 dostal se Jan odtud do Kozo­jed a na jeho mís­to při­šel Michal z Vino­ře, uve­den byv fará­řem lomnic­kým; po Micha­lo­vě smr­ti 1391 se tu stal fará­řem vzác­ný muž Pro­kop, kněz z Pra­hy; r. 1412 farář Pro­kop pro jis­té pří­či­ny byl fary zba­ven a usta­no­ven sem Jan Šimon z Vese­lí. R. 1402 Jan řeče­ný Kor­ček z Roček a Boreš z Nové Vsi zří­di­li při zdej­ším kos­te­le kap­li. Od válek husit­ských není zná­mo nic o kně­žích na zdej­ší faře.

Roku 1514 byl v Nové Vsi na faře jaký­si kněz, nepo­chyb­ně utrakvis­ta, kte­rý před tím byl v Nové Pace a tam Bříšt­ské­ho a jiné zhoub­ce zem­ské pře­cho­vá­val. Miku­láš Trč­ka z Lípy na Opočně poslal za ním do Nové vsi ozbro­jen­ce a žádal, aby kněz dovo­lil jim na faře ty zhoub­ce hle­da­ti, ale kněz zavřel se na srubě, kame­ním na posly házel a z ruč­nic stří­le­ti dal. Potom jich pře­ce doby­li a jeho vza­li tře­tí­ho, též gro­še a pení­ze, faleš­né gro­še a pení­ze, též faleš­né kol­ky želez­ce, jimiž ty min­ce dělal. Trč­ka psal Pet­ro­vi z Rosenber­ka o dob­rozdá­ní , má-li Břišt­ské­ho doda­ti k sou­du do Pra­hy. (Čes­ký archiv XI. 170–183.)

Je jis­to, že fara novo­veská byla bez kně­ží, že r. 1648 byl kos­tel v Nové Vsi jako komen­dát­ní, tj. s pro­za­tím­ní služ­bou, tedy ne jako fili­ál­ní k Lomni­ci, tak že až do r. 1787 ducho­ven­stvo lomnic­ké zde boho­služ­by vyko­ná­va­lo. Pou­ze po krát­kou dobu (r. 1662–68) měla Nová Ves své­ho duchov­ní­ho Voj­tě­ch Čer­ven­ku z Tur­no­va, kte­rý se stal potom děka­nem v Jičí­ně, arci­dě­ka­nem v Plzni a kanov­ní­kem v Lito­mě­ři­cích, kde zemřel r. 1694. Byl také spi­so­va­te­lem v obo­ru nábo­žen­ském.

Když císař Josef II. zru­šil kláš­te­ry, jichž kně­ží neza­měst­ná­va­li se vyu­čo­vá­ním nebo ošet­řo­vá­ním nemoc­ných, kláš­ter­ní­ci byli poslá­ni za fará­ře a kap­la­ny na neob­sa­ze­né fary a z jmě­ní zru­še­ných kláš­te­rů zři­zo­val nové, tak zva­né “císař­ské fary”. Na ten způ­sob stal se v Nové Vsi v úno­ru 1787 prv­ním samo­stat­ným fará­řem Leo­pold Jako­bi, pře­vor Augusti­án­ské­ho kláš­te­ra ve Vrchla­bí a kap­la­nem Michal Čej­ka, kaza­tel řádu Pau­lán­ské­ho v Nové Pace. Fará­ři pou­ká­zán plat 400 zl. z nábo­žen­ské­ho fon­du a uži­tek z 10 měr pozem­ků kap­lan měl 200 zl. z nábo­žen­ské­ho fon­du.

Dal­ší fará­ři byli:
2. Jan Mikeš, admin. 1796–00, far. do 1813, kdy zemřel
3. adm. Fr. Zed­ní­ček (1813–14)
4. far. Jan Valá­šek (1814–18)
5. adm. Fr. Holec (1818)
6. far. Josef Kubín (1818–26, zemřel)
7. adm. Josef Dušek (1826)
8. far. Fr. Huda (1826–30, do Vrsců)
9. adm. Mart Pro­keš, kap­lan lomnic­ký (1830)
10. far. Jan Novák (1830–39 do Boro­vé)
11. adm. Josef Cha­loup­ka (1839–40)
12. far. Jan Novot­ný z Mla­do­čo­va (1840–51, do Rov­ně)
13. adm. Jan Nešpor (1851 po 4 měsí­ce)
14. far. Anto­nín Jelí­nek (1851–52, do Mříč­né)
15. adm. Pavel Dusí­lek, adm. z. Mříčné,(1852)
16. far. Jan Hron (852–61, do Kuk­len)
17. adm. Voj­tě­ch Lich­tenberg (1861, do Kuk­len)
18. farář Josef Urban z Plo­tiš­tě (1861–66, zemřel)
19. adm. za nemo far. Josef Jodas (1864–66, za adm. do Mříč­né)
20. far. Josef Doubra­va, far. Kun­val­du (1866–85, zemřel)
21. adm. Josef Kla­pá­lek (1885–86, do Mla­do­čo­va)
22. farář Vinc. Mrštík, katech. v Lomni­ci, pak v Nácho­dě (1886–1920)
23. adm. Josef Hanz­lík (1920–21)
24. far. Voj­tě­ch Kra­to­chvíl (1921–28)
25. fará­řem děkan Fran­ti­šek Říb

Koo­pe­rá­to­ři (kap­la­ni):
1. Pau­lán Michal Čej­ka (1787–91)
2. Pau­lán Tomáš Pro­cház­ka (1791–92)
3. kapu­cín Rochus Tei­sin­ger (1792–96)
4. Anto­nín Löw
5. Samu­el Kunert (1800–06)
6. Fran­ti­šek Zed­ní­ček (1806–1°813)
7. Anto­nín Saal (1813–16)
8. Fran­ti­šek Holec (1816–18)
9. Fran­ti­šek Bla­žek (1818–27)
10. Josef Stum­pf (1827–39)
11. Jan Zab­ský (1839–41)
12. Alois Tomek (1841–42)
13. Josef Doubra­va (1842–47)
14. Jan Nožič­ka (1847–49)
15. Voj­tě­ch Lich­tenberg (1849–61)
16. Josef Jodas (1862–64)
17. Vác­lav Tříska(1867–69)
18. Vin­cenc Mrštík (1870–74)
19. Josef Kla­pá­lek (1874–1886)
20. Josef Bed­nář (1888–89)
21. Fran­ti­šek Opřát­ko (1889–92)
22. Anto­nín Mif­fek (1892–94)
23. Josef Pec­ka (1894–97)
24. Josef Kou­ba (1897–1906)
25. Bohu­mil Kob­za (1906–1909)
26. Josef Hanz­lík (1909–1913)
27. Jan Ježek (1913, opět Josef Hanz­lík (1920–21).

ŠKOLA

Sou­čas­nost ško­ly v Nové Vsi n. Pop.(1994–2004)

Kdy byla ško­la v Nové Vsi zalo­že­na, neza­cho­va­lo se zpráv. Bez­po­chy­by jako v jiných ves­ni­cích tak i zde za star­ších časů vůbec ško­ly neby­lo; někte­rý vyslou­ži­lý voják vyu­čo­val stří­da­vě po sta­ve­ních někte­ré děti, jejichž rodi­če si přá­li, aby děti aspoň čís­ti se nau­či­ly. Roku 1713 urči­tě zvlášt­ní ško­ly neby­lo, ale v ber­ní rol­li pozna­me­ná­no, že “kan­tor ve vlast­ním pří­byt­ku děti učí.”

Prv­ní známá stálá ško­la byla snad již­ně od kos­te­la, mezi nyněj­ším stat­kem čís. 136 a 193, kde dlou­ho se říka­lo “na ško­liš­ti”, “ško­liš­tě”, “na domiš­ti”. Potom snad ješ­tě jin­de se vyu­čo­va­lo. Řád­né­ho uči­te­le v obci neby­lo ješ­tě roku 1764, kdy “lomnic­ký kan­tor” bral 4 zl. za muzi­cí­ro­vá­ní při boho­služ­bách; ten­krát konal boho­služ­by v Nové Vsi i kněz a hrá­li hudeb­ní­ci z Lomni­ce.

Tepr­ve r. 1787 – 88 posta­vi­la obec svým nákla­dem stá­lou ško­lu na záduš­ním pozem­ku, kde sto­jí nyněj­ší ško­la. Ško­la byla dře­vě­ná, měla val­mo­vou stře­chu, jako měla fara do r. 1891. Obec dala dří­ví, šin­del, prk­na a 388 zl. r. Plán na faru a ško­lu zapla­cen pení­zem 6 zl. Ze záduš­ní poklad­ny r. 1786. Roku 1788 bylo na stav­bu ško­ly pou­ži­to i 88 zl. 12 kr. záduš­ních peněz, jež nahra­dil nor­mál­ní fond. Ten­krát cho­di­ly sem do ško­ly také děti z Bělé, Syře­no­va, Žďá­ru a Ous­tí.

Prv­ním uči­te­lem roku 1787 byl usta­no­ven Jan Doubrav­ský z Lomni­ce. Jeho pří­jmy byly: Sobo­tá­les od 104 dětí 45 zl. 37 kr., za vede­ní kos­tel­ní­ho rejstří­ku 35 kr., za kos­tel­ní služ­bu 4 zl., od obce za hud­bu o Božím Těle a o sv. pro­ko­pu 2 zl., ze škol­ní­ho fon­du 49.48, cel­kem 101.20, z nábo­žen­ské­ho fon­du 16 zl. za škol­ní topi­vo; na vytá­pě­ní učeb­ny dává obec 6, vrch­nost 2 sáhy dří­ví a od roku 1810 ješ­tě 1 sáh ze záduš­ní­ho lesa na opa­ko­va­cí hod­ny. Než byla vysta­vě­na fara, byla umís­tě­na ve ško­le a zatím uči­lo se v dom­ku čís. 55 n.

Roku 1876 byla sta­rá ško­la roz­bo­ře­na, nová, zdě­ná o 1 poscho­dí nákla­dem 15.300 zl. vysta­vě­na a 19.listopadu 1876 vysvě­ce­na. V čas stav­by uči­lo se (2 tří­dy) v čís. d. 136 a 59. Od 15.9.1877 sta­la se ško­la trojtříd­ní. Zem­ská škol­ní rada povo­li­la dnem 15.10.1929 ote­vře­ní zatlm­ní poboč­ky při 1.třídě a usta­no­ve­na sem čtvr­tá liter­ní uči­tel­ka.

Uči­te­lé, od r. 1870 řídí­cí uči­te­lé:
1. Jan Doubrav­ský z Lomni­ce (1787–1792, odstě­ho­val se do Babic),
2. Jan Gotvald, uči­tel v Babi­cích, 1792–1837,
3. Jan Valz z Nové­ho Bydžo­va (1837–1848, kdy v Nové Vsi zemřel)
4. Jan Brt­va z Košť. Oleš­ni­ce, fili­ál­ní uči­tel v Bělé (1849–1864, zde zemřel t.r.)
5. pro­vi­sor Josef Zajíc, podu­či­tel v Oubi­sla­vi­cích (1864–1865, stal se potom uči­te­lem v Bys­tré na Opo­čen­sku)
6. Alois Machek, uči­tel v Bys­tré na Opo­čen­sku (1865–1881, byl dán do výsluž­by 1881, zemřel roku 1882 v Želez­ni­ci)
7. Zatím­ní říd. uč. Frant. L. Zelin­ka z Křížlic (4 měsí­ce r. 1881–1882)
8. Vác­lav Obe­šlo z Kozo­jed, uči­tel v Lomni­ci (1882–1909, ode­šel do výsluž­by do Jičí­na, v Lomni­ci i v Nové Vsi těšil se veli­ké obli­bě a byl v obou mís­tech čle­nem obec­ní­ho zastu­pi­tel­stva)
9. Josef Řeho­řek z Hra­ba­čo­va, říd. uč. v Jesen­ném (1909–1923, ode­šel do výsluž­by do Mla­dé Bolesla­vi, kde zemřel r. 1925)
10. Fran­ti­šek Hásek ze Stru­žin­ce, řídí­cí uči­tel od 1.1.1924

Uči­te­lé a mlad­ší uči­te­lé:
1. Josef Gotvald, syn dru­hé­ho zdej­ší­ho uči­te­le, pomoc­ník do r. 1830, stal se uči­te­lem na Košo­vě
2. Josef Lho­ta ze St. Místa (1831–1837, dostal se do Cho­tče)
3. Vác­lav Kazda z Konecchlumě (1838, pak v Jičí­ně, 1839–48 zase do Nové Vsi)
4. Josef Str­nad z Pod­hrá­dě, pomoc­ník v Sob­či­cích (zde 1838–39, ode­šel do Jičí­na)
5. poduč. Alois Saal z Vojic (1848–50)
6. poduč. Vác­lav Morá­vek ze Lho­ty Bradlec­ké (1853–54, dostal se do Pec­ky)
7. Josef Pro­kop ze Zása­dy, poduč. v Ose­ni­cích (1872–73, zemřel v Pra­ze)
8. výpom. poduč. Josef Got­twald, krej­čí a hudeb­ník z Nové Vsi (1873–75, stal se výp. uč. v Ous­tí)
9. Fran­ti­šek Zelen­ka, kand. uči­tel z Nové Vsi (1875–78, potom dále stu­do­val a zemřel jako Čacho­tín­ský poduč. na dovo­le­né v Nové Vsi)
10. Uči­tel Fran­ti­šek L. Zelin­ka z Křižlic ode­šel do Hoř. Hamru
11. Ml. uči­tel Josef Fučík z Lomni­ce (1878–79, potom 1880–86, ode­šel do Bradlec­ké Lho­ty)
12. výp. podu­či­tel Fran­ti­šek Šol­ta z Pře­lou­če (1879, pro­puš­těn)
13. výp. poduč. Fran­ti­šek Sol­dat ze Zása­dy (1879–80, odstou­pil)
14. poduč. Vác­lav Šíp z Byšic (1881–82, do Lomni­ce)
15. zat. poduč. Anna Glasro­vá z Pra­hy (1886, pro­puš­tě­na)
16. Ml. učit. Josef Štouda z Ver­de­ku, poduč. v Syře­no­vě (1887–1905)
17. Uči­tel Josef Šulc (1887–94, potom do Kyjů)
18. Ml. učit. Vác­lav Straka z Dra­ho­ra­ze (1894–97, potom do Rvá­čo­va)
19. Ml. uč. Žofie Haj­ná (1897–98)
20. Ml. uč. Anto­nín Polák (1898–99, potom do Lomni­ce)
21. Ml. uč. Fran­ti­šek Večer­ník z Libštá­tu (1900, potom do Lomni­ce)
22. Zat. uč. Ana­stasie Cvet­le­ro­vá (1904–05)
23. Zat. uč. Bohuslav Matou­šek (1905–06)
24. Def. uč. Vác­lav Straka po dru­hé (1905–1916, zemřel v N.Vsi 12.8.1916)
25. Zat. uč. Jose­fa vlč­ko­vá (1906–11)
26. uč. Josef Nožič­ka (1912)
27. výpo­moc. učit. Anna Pet­ro­vá z Lomni­ce (1912–13)
28. zatím. uč. Marie Erle­ba­cho­vá (1916–19)
29. def. učit. Fran­ti­šek Hásek ze Stru­žin­ce (1917–23)
30. Zatím učit. Jana Sla­ví­ko­vá (1923 – 5 měsí­ců)
31. zastup. učit. Marie Erle­ba­cho­vá (po dru­hé) (1923–24); defin. uč. 1924 – dosud)
32. zastup. učit. Otakar Jelí­nek (1923–24)
33. zastup. uči­tel Jaro­slav Vagenk­necht (1923 – půl měsí­ce)
34. zastup. učit. Růže­na Dolen­ská (1923 – 2 měsí­ce)
35. zastup. učit. Karel Navrá­til z Lomni­ce (1924–25)
36. zat. učit. Josef Dlou­hý ze Sobě­ra­ze (1925–26)
37. defin. uč. Old­řích Miča z Lomni­ce (1925–28, zde měl dovo­le­nou a vyu­čo­val na Slo­ven­sku a ve Víd­ni)
38. výp. učit. Lud­mi­la Wág­ne­ro­vá (1927–28)
39. výp. uč. Alois Kou­del­ka (1928 – 4 měsí­ce)
40. defin. uč. Vlasta Háko­vá (1929)
41. defin. učit. Fran­ti­šek Koneč­ný (d 1.9.1929)
42. zat. uči­tel­ka Marie Zabran­ská z Jičí­na (od 15.10.1929)

Industri­ál­ní uči­tel­ky:
1. Eliš­ka Jono­vá z Pec­ky (1883–1923, potom zde do výsluž­by a zemře­la zde 1929)
2. zat. učit. žen. ruč. pra­cí Anna Dolen­ská (1922–23)
3. zat. učit. žen ruč. pra­cí Marie Borův­ko­vá (1923–24)
4. zat. učit. žen. ruč. pra­cí a dom. nauk. Emi­lie Ber­bro­vá (1924–25)
5. def. učit. žen. ruč­ních pra­cí a dom. nauk (po dru­hé) Marie Borův­ko­vá (od r. 1926)

 

SOCHY, POMNÍKY

 

KŘÍŽE

 

ZUJ: 577341
IČ: 00275948
DIČ: CZ 00275948
Č.ú.: 1263095309 / 0800
ID dato­vé schrán­ky: 28ya­n8n
PSČ: 512 71 Nová Ves n. Popel­kou
Kód kata­strál­ní­ho úze­mí: 15095738

Obec­ní úřad Nová ves nad popel­kou 244
512 71 Nová Ves n. Pop
(+420) 481 675 173
ou@novavesnadpopelkou.cz
Úřed­ní hodi­ny
Po 08:00–11:30 | 12:30–17:00
St 08:00–11:30 | 12:30–17:00
Mimo úřed­ní hodi­ny po tel. domluvě.

ID: 123456
ZUJ: 577341
IČ: 00275948
DIČ: CZ 00275948
Č.ú.: 1263095309 / 0800
ID dato­vé schrán­ky: 28ya­n8n
PSČ: 512 71 Nová Ves n. Popel­kou
Kód kata­strál­ní­ho úze­mí: 15095738

Obec­ní úřad Nová ves nad popel­kou 244
512 71 Nová Ves n. Pop
(+420) 481 675 173
ou@novavesnadpopelkou.cz
Úřed­ní hodi­ny
Po 08:00–11:30 | 12:30–17:00
St 08:00–11:30 | 12:30–17:00
Mimo úřed­ní hodi­ny po tel. domluvě.