František Mizera

(20.9.1861 – 15.7.1924)

 

Fran­ti­šek Mize­ra se naro­dil 20. září 1861 v Nové Vsi nad Popel­kou v rodi­ně rol­ní­ka Jose­fa Mize­ry z čp. 145. V této vsi navště­vo­val nejdří­ve obec­nou ško­lu, a to až do svých jede­nác­ti let, kdy přestou­pil na obec­nou ško­lu do Jičí­na. Zde vystu­do­val rov­něž čty­ři tří­dy niž­ší reál­ky a poz­dě­ji i uči­tel­ský ústav, kte­rý zakon­čil v roce 1881 zkouš­kou dospě­los­ti s vyzna­me­ná­ním. Mís­tem jeho celo­ži­vot­ní­ho uči­tel­ské­ho půso­biš­tě se poté sta­ly neda­le­ké Semi­ly.

mizera f2
Od 16. září 1881 se stal Fran­ti­šek Mize­ra podu­či­te­lem na obec­né šes­titříd­ní ško­le v Semi­lech. Tuto kva­li­fi­ka­ci si ovšem z odbor­ných a jis­tě i z finanč­ních důvo­dů chtěl co nejdří­ve roz­ší­řit, a tak již o dva roky poz­dě­ji slo­žil v Pra­ze zkoušku, kte­rá ho oprav­ňo­va­la půso­bit ve funk­ci řád­né­ho uči­te­le. Jeho půso­be­ní ve funk­ci podu­či­te­le ovšem trva­lo ješ­tě dal­ších pět let, tedy až do roku 1888, kdy se koneč­ně stal řád­ným uči­te­lem při obec­né ško­le v Semi­lech. Mimo to teh­dy také ješ­tě učil počty na prů­mys­lo­vé ško­le pokra­čo­va­cí (v roce 1893 byla při­po­je­na k míst­ní měš­ťan­ské chla­pec­ké ško­le), kte­rá byla zří­ze­na ve měs­tě v roce 1884.
Dne 5. úno­ra 1884 uza­vřel v Semi­lech sňa­tek s Bar­bo­rou Pavla­to­vou z Pod­mok­lic. Rodi­na byd­le­la v čp. 20 na dneš­ním Rie­gro­vě náměs­tí. Bar­bo­ra mu poro­di­la dvě děti, a to Leo­na a Fran­tiš­ka (٭15. 10. 1893). Rodin­né štěs­tí ale skon­či­lo úmr­tím man­žel­ky Bar­bo­ry 29. říj­na 1895. Fran­ti­šek Mize­ra se nedlou­ho poté v roce 1896 zno­vu ože­nil, a to s Marií Svá­rov­skou z neda­le­ké­ho Bítou­cho­va. Z toho­to svaz­ku se naro­dil syn Jin­dři­ch (٭16. března 1901). V roce 1910 rodi­na byd­le­la v čp. 142 na dneš­ním Komen­ské­ho náměs­tí.
Sna­hy o roz­ší­ře­ní odbor­né­ho vzdě­lá­ní z roku 1883 neby­ly jedi­né, neboť v roce 1892 vyko­nal jme­no­va­ný v Jičí­ně zkoušku uči­tel­ské způ­so­bi­los­ti pro měš­ťan­ské ško­ly z obo­ru gramaticko–historického. Roz­ší­ře­né vzdě­lá­ní se mu brzy vel­mi hodi­lo, pro­to­že ve stej­ném roce byla v Semi­lech zří­ze­na chla­pec­ká měš­ťan­ská ško­la, na kte­ré se stal hned od počát­ku zatím­ním uči­te­lem. Ten­to stav ovšem naštěs­tí pro něj netr­val pří­liš dlou­ho a již o rok poz­dě­ji se na této ško­le stal defi­ni­tiv­ním uči­te­lem. Měš­ťan­ské chla­pec­ké ško­le zůstal Mize­ra věr­ný až do své­ho odcho­du do důcho­du a tato věr­nost spo­lu s jeho odbor­nou zdat­nos­tí a nespor­ný­mi peda­go­gic­ký­mi schop­nost­mi mu nako­nec v roce 1906 vyne­sla funk­ci zástup­ce ředi­te­le. V roce 1908 se dokon­ce stal ředi­tel ško­ly. Zastá­val také funk­ci ředi­te­le Prů­mys­lo­vé ško­ly pokra­čo­va­cí v Semi­lech. V letech 1885 a 1906 se mu za jeho peda­go­gic­kou čin­nost dosta­lo pochval­né­ho uzná­ní od c. k. okres­ní škol­ní rady v Semi­lech. Jako peda­gog sta­čil ovliv­nit Mize­ra řadu svých žáků. Za všech­ny při­po­meň­me semil­ské­ho his­to­ri­ka Rudol­fa Hla­vu, kte­rý si ho užil ale jen jeden rok. Poz­dě­ji na něj vzpo­mí­nal tak­to: „Byl to stat­ný vyso­ký člo­věk s pří­jem­nou tvá­ří a muž­ným plno­vou­sem. Kaž­dé ráno cho­dil po chod­ní­ku před ško­lou se čle­ny sbo­ru a to býva­ly jakési pro­voz­ní pora­dy. Učil nás děje­pi­su. Jeho hodi­ny byly pro nás neza­po­me­nu­tel­né. Když vyklá­dal o pra­vě­ku naší kra­ji­ny, vidě­li jsme oprav­du mamu­ty a pra­člo­vě­ka. Při­ne­sl nám i arche­o­lo­gic­ké nále­zy ze Semil­ska a dovedl je tak při­blí­žit, že jsme pří­mo pro­ží­va­li pří­běhy lov­ců mlad­ší doby kamen­né… Ředi­tel Mize­ra dal směr celé­mu mému živo­tu.“
Za dal­ší z vrcho­lů Mize­ro­vy uči­tel­ské kari­é­ry lze pova­žo­vat rok 1920, kdy se od 9. úno­ra stal zástup­cem okres­ní­ho škol­ní­ho inspek­to­ra. Jeho prv­ní zástup­cov­ské obdo­bí ovšem skon­či­lo již 1. srp­na 1920, kdy se stal novým škol­ním inspek­to­rem Fran­ti­šek Ján­ský. Ani on se však ze své funk­ce pří­liš dlou­ho netě­šil, když již v břez­nu 1921 musel z toho­to místa ze zdra­vot­ních důvo­dů ode­jít. Zástup­cem okres­ní­ho škol­ní­ho inspek­to­ra se tak od 15. března 1921 stal opět Fran­ti­šek Mize­ra, kte­rý tuto funk­ci vyko­ná­val až do začát­ku úno­ra roku 1923, kdy se stal novým inspek­to­rem Josef Sko­pe­ček. Během těch­to let ovšem Mize­ra i nadá­le zůstá­val ředi­te­lem chla­pec­kých škol a z titu­lu této funk­ce pozdra­vil jmé­nem uči­tel­ských odbo­rů 17. září 1922 pre­zi­den­ta Tomá­še Garri­gu­e­ho Masa­ry­ka při jeho návštěvě Semil.

Prak­tic­ky hned po svém pří­cho­du do Semil na počát­ku 80. let deva­te­nác­té­ho sto­le­tí se aktiv­ně zapo­jil do spol­ko­vé­ho živo­ta Semil. Význam­né bylo jeho člen­ství v Řeme­sl­nic­ké Bese­dě, kde po dlou­há léta zastá­val funk­ci jed­na­te­le. Aktiv­ní byl rov­něž veSpol­ku pro stav­bu a zaří­ze­ní far­ní­ho kato­lic­ké­ho chrá­mu v Semi­lech, v míst­ním odbo­ru Národ­ní jed­no­ty seve­ro­čes­ké, Uči­tel­ské Jed­no­tě Komen­ský, spol­ku Jize­ran a Klu­bu čes­kých turis­tů. Od roku 1893 byl Fran­ti­šek Mize­ra rov­něž jed­na­te­lem odbo­ru Náro­do­pis­né výsta­vy čes­ko­slo­van­ské pro soud­ní okres Semi­ly, tedy spol­ku, kte­rý měl shro­máž­dit sbír­ko­vé před­měty k při­pra­vo­va­né Náro­do­pis­né výsta­vě čes­ko­slo­van­ské. Ta byla pořá­dá­na v květ­nu až říj­nu roku 1895 v Pra­ze a měla být pře­hlíd­kou čes­kých národ­ních tra­dic a své­byt­né čes­ké kul­tu­ry. Spo­lu s před­se­dou Rudol­fem Husá­kem pak uspo­řá­dal ve dnech 26. srp­na až 5. září 1894 v budo­vě semil­ských škol na dneš­ním Komen­ské­ho náměs­tí okres­ní náro­do­pis­nou výsta­vu, kde si návštěv­ní­ci moh­li v pěti míst­nos­tech pro­hléd­nout na 1500 shro­máž­dě­ných před­mě­tů. Mize­ra také spo­lu­pra­co­val s čes­kou aka­de­mií císa­ře Fran­tiš­ka Jose­fa pro vědy, slo­ves­nost a umě­ní v Pra­ze, kte­rá vydá­va­la Sou­pi­sy pamá­tek arche­o­lo­gic­kých a mís­to­pis­ných. Pro semil­ský okres byl za její­ho spo­lu­pra­cov­ní­ka vybrán prá­vě Fran­ti­šek Mize­ra.
Ředi­te­lem chla­pec­kých škol zůstal Mize­ra až do léta roku 1923, kdy kvů­li zdra­vot­ním potí­žím ode­šel na dovo­le­nou. Z ní se ovšem již do ško­ly nevrá­til a k 1. úno­ru 1924 ode­šel do výsluž­by. Té si ovšem dlou­ho neu­žil, pro­to­že 15. čer­ven­ce 1924 ve věku nedo­ži­tých 63 let zemřel. Zůsta­la po něm vdo­va a dva syno­vé.
Za svůj život napsal Fran­ti­šek Mize­ra něko­lik knih, ve kte­rých se věno­val his­to­rii města Semil a jeho oko­lí. Jejich pře­hled je uve­den v Mize­ro­vě bib­li­o­gra­fii na kon­ci člán­ku. Řada jeho děl zůsta­la ovšem pou­ze v ruko­pi­se, jako napří­klad Kul­tur­ní ději­ny Semil či Popis všech domů. Fran­ti­šek Mize­ra při­pra­vo­val také roz­sáh­lou topo­gra­fii města Semil. K její­mu vydá­ni bohu­žel nedo­šlo. Ve Stát­ním okres­ním archi­vu v Semi­lech je ale ulo­žen Atlas Semil, zalo­že­ný roku 1901. Ten obsa­hu­je cel­kem 14 kre­seb­ných mapo­vých rekon­struk­ci jed­not­li­vých čás­tí Semil od polo­vi­ny 17. sto­le­tí do polo­vi­ny 19. sto­le­tí. Odbor­ný­mi člán­ky při­spí­val do řady regi­o­nál­ních časo­pi­sů.
Ani po Mize­ro­vě smr­ti nezmi­ze­lo jeho jmé­no z mys­lí oby­va­tel města. Již v roce 1930 ucti­lo měs­to Semi­ly památ­ku zemře­lé­ho his­to­ri­ka tím, že vyda­lo jeho nej­roz­sáh­lej­ší dílo – Pamě­ti města Semil a oko­lí. Od roku 1945 je navíc po něm pojme­no­va­ná uli­ce v cen­t­ru města, ve kte­ré byly a dodnes jsou umís­tě­ny pří­znač­ně škol­ské objek­ty. V roce 1961 v rám­ci oslav 100. výro­čí Mize­ro­va naro­ze­ní pak uspo­řá­da­lo míst­ní muze­um výsta­vu o jeho živo­tě a díle. V dneš­ní expo­zi­ci muzea je v čás­ti věno­va­né slav­ným osob­nos­tem města věno­vá­no mís­to. Také semil­ský his­to­rik Vác­lav Voto­ček ve svých pra­cích čas­to při­po­mněl jeho oso­bu.
Na svou rod­nou obec a kraj Fran­ti­šek Mize­ra nikdy neza­po­mněl. Věno­val mu hned něko­lik člán­ků, v nichž čte­ná­ře sezna­mo­val s his­to­rií toho­to kra­je.

 

Výbě­ro­vá bib­li­o­gra­fie Fran­tiš­ka Mize­ry

1887

Pamě­ti města Semil a jeho oko­lí, Pra­ha 1887, 105 s.
1888

Popis okres­ní­ho hejtman­ství semil­ské­ho, Pra­ha 1888, 149 s.
1902

Novo­veská rebe­lie, in: Lis­ty poji­zer­ské, roč. 17, č. 20, 17. 8. 1902, s. 1–2.
Slav­nost­ní spis, vyda­ný na osla­vu památ­ky dvaceti–letého trvá­ní Řemes­nic­ké bese­dy v Semi­lech 1882–1902, Semi­ly 1902, 32 s.
1908

O cechov­ním zří­ze­ní, in: Úřed­ní list c. k. okres­ní­ho hejtman­ství a c. k. okres­ní škol­ní rady v Semi­lech, č. 11, 15. 11. 1908, s. 74–75; č. 12, 15. 12. 1908, s. 80–81.
Pří­běhy města Semil a jeho oko­lí. Sva­zek prv­ní: Ději­ny nábo­žen­ské, kos­tel­ní a far­ní, Semi­ly 1908, 51 s.
Vývoj tex­til­ní­ho prů­mys­lu v hejtman­ství semil­ském, in: Úřed­ní list c. k. okres­ní­ho hejtman­ství a c. k. okres­ní škol­ní rady v Semi­lech, č. 5, 15. 5. 1908, s. 23–24; č. 6, 15. 6. 1908, s. 32–34; č. 7, 15. 7. 1908, s. 43–46; č. 8 a 9, 15. 9. 1908, s. 58–59; č. 10, 15. 10. 1908, s. 67–69; č. 11, 15. 11. 1908, s. 72.
1909

K his­to­rii semil­ské­ho zám­ku, in: Úřed­ní list c. k. okres­ní­ho hejtman­ství a c. k. okres­ní škol­ní rady v Semi­lech, č. 4, 15. 4. 1909, s. 23–24; č. 5, 15. 5. 1909, s. 29–30.
Vyná­lez a roz­ší­ře­ní hek­to­gra­fu, in: Úřed­ní list c. k. okres­ní­ho hejtman­ství a c. k. okres­ní škol­ní rady v Semi­lech, č. 2, 15. 2. 1909, s. 9–10.
Vývoj tex­til­ní­ho prů­mys­lu v hejtman­ství semil­ském. Změ­ně­ný a dopl­ně­ný otisk stej­no­jmen­né­ho člán­ku v úřed­ním lis­tu c. k. okr. hejtman­ství v Semi­lech z roku 1908, Semi­ly 1909, 35 s.
1910

Zpí­vej a mod­li se! Struč­ný zpěv­ník s mot­lit­ba­mi pro far­ní osa­du semil­skou, Semi­ly 1910
1911

Neú­ro­da, dra­ho­ta, hlad a mor v roce 1770–1772, in: Lis­ty poji­zer­ské, roč. 26, č. 22, 1. 10. 1911, s. 1–2.
Neú­ro­da, dra­ho­ta, hlad a mor v r. 1770–72 v našem pod­ho­ří, in: Hla­sy poji­zer­ské. Časo­pis věno­va­ný zájmům okre­sů Poji­zer­ským, roč. XXVI, č. 19, 8. 10. 1911, s. 1–2.
1913

Dra­ho­ta – láce, in: Hla­sy poji­zer­ské. Časo­pis věno­va­ný zájmům okre­sů Poji­zer­ským, roč. XXVIII, č. 2, 26. 1. 1913, s. 1–3; č. 4, 23. 2. 1913, s. 2–3.
Dra­ho­ta – láce, in: Lis­ty poji­zer­ské, roč. 28, č. 3, 2. 2. 1913, s. 1–3; č. 5, 2. 3. 1913, s. 3–4.
Staré zprá­vy o Pod­mok­li­cích, in: Úřed­ní list c. k. okres­ní­ho hejtman­ství a c. k. okres­ní škol­ní rady v Semi­lech, č. 5, 15. 5. 1913, s. 27–28.
1914

Kuchel­na, in: Úřed­ní list c. k. okres­ní­ho hejtman­ství a c. k. okres­ní škol­ní rady v Semi­lech, č. 1, 15. 1. 1914, s. 5–6; č. 2, 15. 2. 1914, s. 9–10.
1915

O vál­ce tři­ce­ti­le­té, in: Lis­ty poji­zer­ské, roč. 30, č. 13, 6. 6. 1915, s. 1–2.
O vál­ce tři­ce­ti­le­té, in: Hla­sy poji­zer­ské. Časo­pis věno­va­ný zájmům okre­sů Poji­zer­ským, roč. XXX, č. 11, 13. 6. 1915, s. 1–3.
1916

Neú­ro­da, dra­ho­ta, hlad a mor v roce 1770–1772, Lis­ty poji­zer­ské, roč. 31, č. 4, 6. 2. 1916, s. 1–2.
Sta­ro­by­lá osa­da v oko­lí, in: Lis­ty Poji­zer­ské, roč. 31, č. 8, 19. 3. 1916, s. 5; č. 6, 26. 3. 1916, s. 5; č. 9, 2. 4. 1916, s. 5.
Z dějin c. k. pošty v Semi­lech, in: Lis­ty Poji­zer­ské, roč. 31, č. 15, 2. 7. 1916, s. 5.
1917

Cech řez­nic­ký v Semi­lech, in: Lis­ty poji­zer­ské, roč. 32, č. 9, 27. 4. 1917, s. 5.
Ději­ny ško­ly semil­ské do věku 19., in: Lis­ty poji­zer­ské, roč. 32, č. 2, 21. 1. 1917, s. 6.
1919

Lomnic­ko nad Popel­kou, in: Krá­sy a památ­ky čes­ké­ho severo–východu, Pra­ha 1919, s. 373–384.
Semil­sko, in: Krá­sy a památ­ky čes­ké­ho severo–východu, Pra­ha 1919, s. 364–373.
Želez­no­brod­sko, in: Krá­sy a památ­ky čes­ké­ho severo–východu, Pra­ha 1919, s. 343–363.
1921

Daně na pan­stvím Lomnic­kém roku 1803, in: Lomnic­ko n. Pop. Vlas­ti­věd­ný sbor­ní­ček pro ško­lu a dům, roč. II, č. 2, říjen 1921, s. 27–28.
1922

Sil­ni­ce poji­zer­ská a Dr. Fr. Lad. Rie­ger, in: Hla­sy poji­zer­ské. Časo­pis věno­va­ný zájmům okre­sů Poji­zer­ským, roč. 37, č. 19, 7. 5. 1922, s. 2–3.
1923

Ohra­ni­če­ní lesa Žer­nov­ní­ka, in: Sbor­ník okre­su želez­no­brod­ské­ho. Lis­ty pro pěs­to­vá­ní vlas­ti­vě­dy pro ško­lu a dům, roč. 1, č. 4, pro­si­nec 1923, s. 56–57.
Spo­ry o hra­ni­ce v oko­lí, in: Sbor­ník okre­su želez­no­brod­ské­ho. Lis­ty pro pěs­to­vá­ní vlas­ti­vě­dy pro ško­lu a dům, roč. 1, č. 2, říjen 1923, s. 21–25.
1924

Ději­ny dráhy Pardubice–Liberec, in: Sbor­ník okre­su želez­no­brod­ské­ho. Lis­ty pro pěs­to­vá­ní vlas­ti­vě­dy pro ško­lu a dům, roč. 1, č. 9, kvě­ten 1924, s. 137–138.
For­mu­le zaklí­na­cí, in: Sbor­ník okre­su želez­no­brod­ské­ho. Lis­ty pro pěs­to­vá­ní vlas­ti­vě­dy pro ško­lu a dům, roč. 1, č. 7, bře­zen 1924, s. 110.
1925

Prá­vo hrdel­ní v Želez­ném Bro­dě, in: Sbor­ník okre­su želez­no­brod­ské­ho. Lis­ty pro pěs­to­vá­ní vlas­ti­vě­dy pro ško­lu a dům, roč. 2, říjen 1924, č. 2, s. 30–31.
1928

Žele­zář­ství v našem okre­se, in: Sbor­ník okre­su želez­no­brod­ské­ho. Lis­ty pro pěs­to­vá­ní vlas­ti­vě­dy pro ško­lu a dům, roč. 4, lis­to­pad 1927, č. 2, s. 30–32.
1929

Císař Josef II. v Semi­lech. (Pod­le sou­čas­ných zápi­sů), in: Sbor­ník okre­su želez­no­brod­ské­ho. Lis­ty pro pěs­to­vá­ní vlas­ti­vě­dy pro ško­lu a dům, roč. 5, lis­to­pad 1928, č. 2, s. 47.
1930

Pamě­ti města Semil a oko­lí, Semi­ly 1930, 275 s.
1997

Pamě­ti města Semil a oko­lí, Dru­hé vydá­ní, Semi­ly 1997, 273 s.

Mgr. Ondřej Vaša­ta

Pou­ži­tá lite­ra­tu­ra
Doda­tek vyda­va­tel­stva. Fran­ti­šek Mize­ra, in: Fran­ti­šek MIZERA, Pamě­ti města Semil a oko­lí, Semi­ly 1930, s. 275.
Jan HAMPL, Fran­ti­šek Mize­ra, in: Sbor­ník okre­su želez­no­brod­ské­ho. Lis­ty pro pěs­to­vá­ní vlas­ti­vě­dy pro ško­lu a dům, roč. 2, č. 1, září 1924, s. 14.
Josef JANDA, Vzpo­mín­ka na ředi­te­le Fr. Mize­ru, in: Bese­da. Obráz­ko­vý čtr­nác­ti­den­ník, roč­ník 1940, č. 9, s. 194.
Ladi­slav LUKÁŠ, Lite­rár­ní mís­to­pis Semil­ska, Semi­ly 1948, s. 52–53.
Ladi­slav LUKÁŠ, Lite­rár­ní mís­to­pis Semil­ska. (III. pokra­čo­vá­ní), in: Bese­da, roč. 2, č. 4, 1941, s. 54.
Ladi­slav LUKÁŠ, Lite­rár­ní mís­to­pis Semil­ska, in: Bese­da, roč. 3, č. 13, 1946, s. 227.
K. PAVIENSKÝ, 80 let od naro­ze­ní ředi­te­le Fr. Mize­ry, in: Poji­zer­ské lis­ty, roč. 56, č. 73, 19. 9. 1941, s. 1.
Ondřej VAŠATA, Fran­ti­šek Mize­ra, vzor­ný semil­ský his­to­rik a peda­gog, in: Krko­no­še – Jizer­ské hory. Měsíč­ník o pří­ro­dě a lidech, roč. XXXVIII, č. 2, 2005, s. 40–41
Vác­lav VOTOČEK, Semi­ly – lite­rár­ní pro­cház­ka, Semi­ly 1997, s. 5–6.

ZUJ: 577341
IČ: 00275948
DIČ: CZ 00275948
Č.ú.: 1263095309 / 0800
ID dato­vé schrán­ky: 28ya­n8n
PSČ: 512 71 Nová Ves n. Popel­kou
Kód kata­strál­ní­ho úze­mí: 15095738

Obec­ní úřad Nová ves nad popel­kou 244
512 71 Nová Ves n. Pop
(+420) 481 675 173
ou@novavesnadpopelkou.cz
Úřed­ní hodi­ny
Po 08:00–11:30 | 12:30–17:00
St 08:00–11:30 | 12:30–17:00
Mimo úřed­ní hodi­ny po tel. domluvě.

ID: 123456
ZUJ: 577341
IČ: 00275948
DIČ: CZ 00275948
Č.ú.: 1263095309 / 0800
ID dato­vé schrán­ky: 28ya­n8n
PSČ: 512 71 Nová Ves n. Popel­kou
Kód kata­strál­ní­ho úze­mí: 15095738

Obec­ní úřad Nová ves nad popel­kou 244
512 71 Nová Ves n. Pop
(+420) 481 675 173
ou@novavesnadpopelkou.cz
Úřed­ní hodi­ny
Po 08:00–11:30 | 12:30–17:00
St 08:00–11:30 | 12:30–17:00
Mimo úřed­ní hodi­ny po tel. domluvě.