Kozákov

(744 m.n.m.)

   Foto­gra­fie z vrchu Kozá­ko­va (2003) Cel­ko­vý pohled na Kozá­kovKozá­kov není vele­ho­ra, dokon­ce ani v nevel­ké čes­ké kon­ku­ren­ci nevy­ni­ká. Stej­ně jako u Řípu či Bla­ní­ku je jeho nad­moř­ská výš­ka jen podruž­nou kate­go­rií. Přes­to je se svý­mi 744 metry nej­vý­znam­něj­ší kra­jin­nou domi­nan­tou sever­ní čás­ti Čes­ké­ho ráje a nej­vyš­ší horou krko­noš­ské­ho pod­hůří. Kozá­kov je sou­čás­tí horo­pis­né­ho cel­ku Ješ­těd­sko- kozá­kov­ský hřbet. Chrá­ně­né úze­mí s roz­lo­hou 162,8 ha na západ­ním sva­hu bylo vyhlá­še­no v roce 1985.

Kozá­kov býval kdy­si čin­nou sop­kou, kte­rá něko­li­krát otřásla okol­ní kra­ji­nou, napo­sle­dy ve třeti­ho­rách, kdy hlav­ní proud lávy smě­řo­val přes Komá­rov smě­rem k Chuchel­ně.

Málo­kte­ré hoře věno­va­li bás­ní­ci, spi­so­va­te­lé a malí­ři tolik pozor­nos­ti jako Kozá­ko­vu. Pro­s­tí lidé k němu vzhlí­že­li s úctou a pova­žo­va­li jej za sym­bol kra­je. “Stráž­ná hora Čes­ké­ho ráje a Hor­ní­ho Poji­ze­ří” je opře­dena mno­hý­mi legen­da­mi a pověst­mi. Tajem­nou a pohád­ko­vou zůsta­la do dneš­ních dob – mož­ná i pro­to, že se zde hoj­ně vysky­tu­jí polod­ra­ho­ka­my.

Kozá­kov­ské dra­ho­ka­my sbí­ra­li již pra­vě­cí lov­ci síd­lí­cí v okol­ních jes­ky­ních a vyrá­bě­li z nich jed­no­du­ché nástro­je. Ve stře­do­vě­ku se kame­ny ze zdej­ších nale­zišť pou­ží­va­ly při výzdo­bě chrámů. V Tur­no­vě se brzy roz­vi­nu­lo pro­fe­si­o­nál­ní zpra­co­vá­ní dra­hých kame­nů a zůsta­lo tra­dič­ním řemes­lem města. Také v sou­čas­nos­ti zůstá­vá Kozá­kov v pově­do­mí vět­ši­ny lidí jako boha­té nale­ziš­tě polod­ra­ho­ka­mů. Odtud zná­mé rče­ní, že když pasá­ček hodil po krá­vě kame­nem, měl ten­to kámen vět­ší cenu, než celé stá­do. Ješ­tě dnes se může­te stát šťast­ným nález­cem a maji­te­lem jas­pi­su, chal­ce­do­nu nebo ame­tystu v neda­le­kém Votrub­co­vě lomu. V muzeu dra­hých kame­nů v obci Kozá­kov si může­te pro­hléd­nout sou­kro­mou výsta­vu dra­hých kame­nů a šper­ků a porov­nat je se svým nále­zem, pří­pad­ně si svůj objev může­te nechat za malý popla­tek vybrou­sit.

 

Rie­gro­va turis­tic­ká cha­ta, roz­hled­naVrchol Kozá­ko­va byl dlou­ho pus­tým mís­tem, než ho začát­kem 20.století obje­vi­li turis­té. Bohu­žel zde chy­běl něja­ký důstoj­ný výlet­ní cíl. Nej­pr­ve zde měla být na počest F.L.Riegra vybu­do­vá­na novo­ro­mán­ská kap­le Cyri­la a Meto­dě­je. Kvů­li vyso­kým nákla­dům bylo nako­nec roz­hod­nu­to o posta­ve­ní mohy­lo­vé roz­hled­ny.

Tím­to usne­se­ním byly všich­ni návštěv­ní­ci Kozá­ko­va nad­še­ni – jedi­neč­ný výhled byl dosud rušen tím, že turis­ta musel pře­chá­zet z místa na mís­to, aby viděl celou oblast. Ten­to záměr však zne­mož­ni­la prv­ní svě­to­vá vál­ka a násled­ný vznik Čes­ko­slo­ven­ské repub­li­ky, kdy byly pení­ze potře­ba pro jiné úče­ly. A tak vrchol Kozá­ko­va zůstal zase holý, zarost­lý jen keři a trá­vou.

Rie­gro­va cha­ta na Kozá­ko­věZ pod­nětu semil­ské­ho Klu­bu čes­kých turis­tů byla posta­ve­na na vrcho­lu turis­tic­ká cha­ta s uby­tov­nou a hos­po­dou. Pojme­no­vá­na byla po nej­slav­něj­ším semil­ském rodá­ko­vi F.L.Riegrovi. Slav­nost­ní ote­vře­ní pro­běh­lo 24.6.1928. Až do 2. svě­to­vé vál­ky slou­ži­la turis­tic­ké veřej­nos­ti. V roce 1948 byla cha­ta zná­rod­ně­na a pře­šla do majet­ku jiných orga­ni­za­cí. V roce 1996 ji zís­kal do své­ho vlast­nic­tví opět KČT a léta neu­dr­žo­va­nou a zde­vas­to­va­nou budo­vu zpro­voznil.

Roz­hled­na na Kozá­ko­věKozá­kov se ale roz­hled­ny pře­ce dočkal. S návrhem vybu­do­vat na zdej­ší kovo­vé věži roz­hled­nu při­šla v roce 1993 armá­da, pro kte­rou byl Kozá­kov vždy stra­te­gic­kým cílem. Návrh byl schvá­len a stav­ba roz­hled­ny se koneč­ně sta­la rea­li­tou. Vyhlíd­ko­vý ochoz ve výš­ce 24 met­rů byl zpří­stup­něn v r. 1994, celá roz­hled­na byla slav­nost­ně ote­vře­na 22.4.1995.

Kozá­kov a sportO tom, že Kozá­kov je rájem turis­tů, není pochyb, pro­to­že sem smě­řu­je deset zna­če­ných turis­tic­kých cest, včet­ně Zla­té stez­ky Čes­ké­ho ráje. Při výstu­pu i při výjez­du na vrchol se kaž­dý nemá­lo zapo­tí. Nao­pak při zpá­teč­ní ces­tě to pěším turis­tům šla­pe samo a cyk­lis­té jsou za neko­neč­né stou­pá­ní odmě­ně­ni dlou­hým sjez­dem. Pro návštěv­ní­ky je v let­ní sezó­ně vypra­ve­na zvlášt­ní auto­bu­so­vá lin­ka – tzv. turis­tic­ký auto­bus, navíc uzpů­so­be­ný pro pře­pra­vu kol.

Parag­li­ding na Kozá­ko­věDíky pří­z­ni­vým pod­mín­kám se Kozá­kov stal cen­t­rem parag­li­din­gu. Úspěš­ní “padáč­ká­ři” jsou odmě­ně­ni pohle­dem z pta­čí per­spek­ti­vy a při­hlí­že­jí­cí se mohou obdi­vo­vat jejich letec­ké­mu umě­ní.

Zima na Kozá­ko­věI zim­ní Kozá­kov má co nabíd­nout. Za dob­rých sně­ho­vých pod­mí­nek je v pro­vo­zu 450 m dlou­hý lyžař­ský vlek, jehož sta­ni­ce je kou­sek od cha­ty. I pří­z­niv­ci lyžař­ské turis­ti­ky si v oko­lí při­jdou na své, např. při absol­vo­vá­ní hře­be­no­vé tra­sy na Tábor. Tra­dič­ní Novo­roč­ní výstup na Kozá­kov, pořá­da­ný semil­ským odbo­rem Klu­bu čes­kých turis­tů, při­lá­ká kaž­do­roč­ně více než tisíc návštěv­ní­ků, kte­ří spo­leč­ně na vrcho­lu osla­ví začá­tek roku.

 

ZUJ: 577341
IČ: 00275948
DIČ: CZ 00275948
Č.ú.: 1263095309 / 0800
ID dato­vé schrán­ky: 28ya­n8n
PSČ: 512 71 Nová Ves n. Popel­kou
Kód kata­strál­ní­ho úze­mí: 15095738

Obec­ní úřad Nová ves nad popel­kou 244
512 71 Nová Ves n. Pop
(+420) 481 675 173
ou@novavesnadpopelkou.cz
Úřed­ní hodi­ny
Po 08:00–11:30 | 12:30–17:00
St 08:00–11:30 | 12:30–17:00
Mimo úřed­ní hodi­ny po tel. domluvě.

ID: 123456
ZUJ: 577341
IČ: 00275948
DIČ: CZ 00275948
Č.ú.: 1263095309 / 0800
ID dato­vé schrán­ky: 28ya­n8n
PSČ: 512 71 Nová Ves n. Popel­kou
Kód kata­strál­ní­ho úze­mí: 15095738

Obec­ní úřad Nová ves nad popel­kou 244
512 71 Nová Ves n. Pop
(+420) 481 675 173
ou@novavesnadpopelkou.cz
Úřed­ní hodi­ny
Po 08:00–11:30 | 12:30–17:00
St 08:00–11:30 | 12:30–17:00
Mimo úřed­ní hodi­ny po tel. domluvě.